Na let do kosmu se v Číně připravují ženy, musejí být ale vdané, informovala před několika dny agentura Nová Čína. A proč má vesmírné misi předcházet svatba? „Vdané ženy by měly být fyzicky i psychicky dospělejší,“ upozorňuje Čang Ťien-čchi, bývalý zástupce velitele programu kosmických letů.
Takové vysvětlení působí trochu podivně. Pravé důvody bychom podle odborníků měli hledat jinde. „Čínská společnost je poněkud konzervativní. Přítomnost svobodných žen ve společnosti ženatých mužů v pracovně vypjatém prostředí ve dne i v noci by mohla
vnímat jako cosi nepatřičného,“ vysvětluje Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů. Na druhou stranu však oceňuje, že se ženy v Číně začínají výrazněji prosazovat i na místa, která byla dosud doménou mužů.
Za zmínkou o svatbě se však mohou skrývat také obavy z případné neplodnosti v důsledku kosmického letu. Podle Sü Sien-žunga, který působí jako lékař v elitní vojenské nemocnici, se proto mají do vesmírného programu zařazovat vdané ženy mající děti.
Pobyt na oběžné dráze ovšem plodnost neohrozí. Že by tedy Číňané uvažovali v mnohem delším horizontu a pomýšleli třeba už i na složení posádky pro cestu k Měsíci? „Zatím ještě ani nezačali stavět potřebnou nosnou raketu,“ podotýká Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR. S přípravou pilotovaného letu k Měsíci Číňané podle něj příliš nespěchají, protože nechtějí riskovat. Postupují rozvážně a opatrně. „Nyní jsou stejně daleko jako staré kosmické velmoci, tedy Sovětský svaz a Spojené státy v polovině 60. let,“ upozorňuje Antonín Vítek. (Podrobněji viz text O Měsíc se bude závodit v „druhé lize“) Mladý vesmír nebo i mimozemšťané Ani vydařená mise k Měsíci už Číně prvenství nezajistí. Na světovou špičku se ale rudý drak dere třeba v astrofyzice. V prosinci 2008 začal budovat největší pozemní radioteleskop na světě. Gigantické „ucho“ pro odposlouchávání mimozemšťanů a výzkum raného vesmíru nese označení FAST (Five-Hundred-Meter Aperture Spherical Telescope) a průměrem půl kilometru překonává dosavadní „jedničku“ - třistametrové Arecibo v Portoriku.
Zařízení vyrůstá v provincii Kuej-čou na jihozápadě země a do provozu má být uvedeno v roce 2014. Kruhový teleskop bude zachycovat rádiové signály. Mezi nimi bude hledat zprávy ze světů podobných Zemi. Rádiové signály také poslouží k prozkoumání vzdálených galaxií, a dokonce umožní pohlédnout i na jejich předchůdce - na výrazně svítící tělesa označovaná kvasary. Odborníci tedy uvidí objekty až z doby mladého vesmíru. „Je nepochybné, že Čína v poslední době hodně investuje do vědy. Radioteleskop FAST bude největší na světě. To ovšem neznamená, že třeba prostřednictvím Areciba, kde pracuje řada špičkových přístrojů, už nic nezjistíme,“ říká Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Domnívá se také, že Čína má velmi kvalitní astrofyziky. „Řada z nich už dříve odešla do Spojených států, kde se hodně naučili. Nyní se začínají vracet,“ podotýká profesor Palouš. Kromě radioteleskopu FAST by zajímavé výsledky v oblasti základního výzkumu mohl přinést také chystaný rentgenový dalekohled. Teleskop HXMT (Hard X-ray Modulation Telescope) chce Čína na oběžnou dráhu vypustit už v příštím roce. I tohle zařízení bude světovou jedničkou.
„Má mnohem vyšší citlivosti a prostorové rozlišení než dosavadní dalekohledy,“ upozorňuje Antonín Vítek. Dovede lépe identifikovat polohy zdrojů rentgenového záření, a to i případě, že se nacházejí blízko sebe. Vědci doufají, že jich pomocí teleskopu HXMT objeví řádově tisíc. Nové poznatky osvětlí vývoj a osud řady hvězd a mohou najít využití v energetice.
Přibalená sonda Čína také začala výrazněji spolupracovat s Evropou. Podílela se například ne evropském programu Double star, v rámci kterého sama vypustila dvě družice pro řízený výzkum magnetosféry. Data posbíraná satelity TC-1 a TC-2 (z čínského Tan-Ce, tedy Průzkumník) najdou využití v oblasti dálkových telekomunikací nebo při zabezpečení přenosových soustav. Velké deformace zemské magnetosféry totiž často způsobují kolapsy rozvodných sítí, k jakým několikrát došlo v Kanadě a na severu Spojených států.
Ve spolupráci s Rusy se zase Čína chystá vyslat svoji první sondu k Marsu. „Bude mít na starosti studium ionosféry této planety, čemuž se zatím nikdo příliš nevěnoval,“ vysvětluje Antonín Vítek. Upozorňuje také, že z dlouhodobého hlediska budou takové informace přínosné zejména při přípravě telekomunikačních systémů, ať už bezpilotních nebo v daleké budoucnosti pilotovaných lodí či sond přistávajících na povrchu rudé planety.
Rusové chtějí příští rok vypustit sondu Phobos-Grunt mířící k Marsovu měsíci Phobos. Z jeho povrchu odebere vzorky a dopraví je na Zem. A právě k této sondě má být „přibalena“ malá čínská družice Jing-chuo-1 (čili svit světlušky). Oddělí se na oběžné dráze Marsu a bude plnit své úkoly.
Kromě zajímavých výzkumných projektů zlepšuje Čína nyní i kosmickou infrastrukturu. Před třemi lety zahájila výstavbu nového kosmodromu na pobřeží, konkrétně na ostrově Hainan. V základním provozu má být někdy kolem roku 2014. Superobří raketa by z něj ovšem mohla odstartovat až zhruba v roce 2019. „Bude to vůbec první čínský přímořský kosmodrom, což umožní vypouštět velké rakety bez ohrožení obydlených oblastí,“ podotýká Antonín Vítek.
***
Čína bude odposlouchávat mimozemšťany
Zachycování signálů jiných civilizací, studium vzniku vesmíru nebo sledování osudu hvězd. Tak vypadají chystané čínské projekty, které by mohly badatele ze země rudého draka katapultovat mezi světovou vědeckou špičku. Plánovaná mise k Měsíci má naopak spíše politický význam.
