Čtrnáct zástupců veřejnosti bude zítra rozhodovat o podobě České televize na dalších šest let. Kdo má největší šanci a proč? Kde se rozhoduje a na základě čeho? Existuje favorit volby?
Soudě čistě podle preferencí radních a zkušeností i minulosti kandidátů je to Jiří Janeček. Radní ho opakovaně chválí hlavně za to, že záhy po svém nástupu zajistil a dodnes drží vyrovnaný rozpočet ČT. Někteří radní, hlavně místopředsedkyně Helena Fibingerová, s ním mají přátelské vztahy. Nejvážnějším Janečkovým soupeřem může být Jana Kasalová, tu Janeček ve volbě před šesti lety vyřadil.
Janu Bobošíkovou provází stín jejího angažmá v tzv. televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001, kdy se jako ředitelka zpravodajství postavila proti „vzbouřencům“. Její návrat by dost možná opět zvedl emoce. Na Hynka Chudárka či Radomíra Pekárka, lidi se zkušeností jen z malých televizí, zřejmě volba padne v případě, bude-li se hledat nekonfliktní kandidát, který nebude vadit nikomu. Tak získal funkci před šesti lety právě Janeček.
Kdo má opravdu reálnou šanci?
Projekty jsou jedna věc, celá volba je ale značně zpolitizovaná a parlamentní strany enormně zajímá, kdo vlivný post získá. Letos na jaře tak místopředseda ODS Ivan Langer Janečkovi sdělil, že ztratil politickou podporu. Špičky ODS a ČSSD se vzápětí neformálně shodly jako na možné vhodné alternativě na Milanu Fridrichovi, řediteli zpravodajství ČT. Ten se ale do probíhajícího tendru nepřihlásil, uvažovaný scénář tedy byl, že současné řízení skončí patem a vypíše se nové. V něm by se Fridrich Janečkovi mohl postavit.
Bude zítra nový generální ředitel České televize zvolen?
Zákulisní hry se ve finále natolik zkomplikovaly, že nelze s určitostí říci, zda politici přes radní nakonec svůj záměr prosadí. Po veřejných i zákulisních tlacích a požadavcích na zrušení rady se někteří radní mohou uchýlit ke kandidátovi, jehož znají, což by nahrávalo Janečkovi. Už výběr finalistů ale naznačil, že volba nebude hladká. Jejich náskok oproti neúspěšným byl sice značný, ale rozptyl hlasů pro každého z finální pětice byl minimální. Aby byl někdo vyhrál, musí pro něj hlasovat aspoň deset radních ze čtrnácti. „Deset hlasů je strašně moc,“ pochybuje šéf rady Jiří Baumruk. Co se stane, když Rada ČT zítra nikoho nezvolí?
Zítra proběhnou nejvýš dvě dvoukolové volby. Pokud ani z druhé nevzejde vítěz, pozítří funkci opustí Jiří Janeček a ČT začne přechodně řídit Vladimír Karmazín.
Toho Janeček před lety do České televize přivedl, aby jej později udělal provozním ředitelem ČT místo Františka Lamberta (kterého Janeček odstavil potom, co se provalilo, že Lambert je bývalým příslušníkem komunistických Lidových milicí) a letos v červnu jej ustavil svým zástupcem právě pro případ, že sám nebude znovuzvolen. Karmazín, od roku 1986 příslušník SNB, rok a půl člen KSČ, po převratu léta policista (v roce 2000 od policejních složek odcházel z Inspekce ministra vnitra), by televizi prozatímně vedl do doby, než Rada ČT zvolí řádného šéfa v novém tendru. Novou volbu by měla ze zákona stihnout do tří měsíců, není ale žádný nástroj, jak ji k tomu přimět. Výběr by se v krajním případě mohl protáhnout až za říjnové volby, kdy by do něj zase mohli začít mluvit politici podle nového rozložení sil.
Skutečně politici radu ovlivňují?
V minulosti se ukázalo, že se telefonický kontakt politiků s radními před volbou značně zintenzivňuje. Zákulisní pokyny jsou přímým ovlivňováním. Nepřímým je fakt, že složení rady má v rukou Poslanecká sněmovna. Kandidáty sice nominují rozličné občanské organizace, o radních ale rozhodují dohody poslanců. Ti pak mohou za neposlušnost radu také odvolat, když neschválí výroční zprávy o činnosti a o hospodaření ČT.
Jak rada může ovlivňovat ČT?
Zákon radě zakazuje přímo zasahovat do programu. Velký vliv má však proto, že vybírá, kdo bude ČT šéfovat, a pak posuzuje jeho případné prohřešky – může ho i odvolat. Třeba ředitele Janečka ale radní před dvěma lety podrželi ve funkci poté, co porušoval lustrační zákon, když jako vrchního ředitele zaměstnal exmilicionáře Lamberta.
Proč se vůbec o volbu zajímat?
Kromě lidí s příjmem pod 1,4 životního minima, nevidomých, neslyšících, policie a armády musejí ČT platit 135 korun měsíčně všichni, kdo vlastní televizor; nyní to je 3,6 milionu domácností. Z koncesionářských poplatků má ČT většinu svých výnosů, ty letos činí celkově 7,3 miliardy korun. ČT je jednou z vlivných sil v českém mediálním prostoru, zároveň jedinou protiváhou komerčních stanic: na celkové sledovanosti se podílí zhruba 30 procenty (průměr za první čtvrtletí 2009), Nova má 40 %, Prima 16 %, zbytek připadá na ostatní digitální, kabelové a satelitní stanice.
***
Kdo je ve hře o post šéfa Kavčích hor?
Jana Kasalová, bývalá programová ředitelka komerční Primy, je papírově nejsilnější soupeřkou Janečka. Stala by se šéfkou ČT už před šesti lety, kdyby ale úspěšně nekandidoval právě Janeček.
Jiří Janeček vedl televizi posledních šest let a post by chtěl obhájit. Do karet mu hraje, že drží vyrovnané hospodaření, za to ho radní chválí nejvíc. Image ČT ovšem za jeho vedení utrpěla.
Jana Bobošíková, donedávna europoslankyně. Prostoru v médiích pro sebe uchvátila nejvíc z Janečkových soupeřů. Šance jí ale kazí její role za televizní krize, která stále není zapomenuta.
Radomír Pekárek dělal na Barrandově šéfa dabingu a pak projektu digitální televize. Zkušenosti má i ze státní Československé televize, na Kavčích horách totiž působil v letech 1975 až 1994.
Hynek Chudárek je dlouholetým manažerem hudební stanice Óčko. Do mnohem větší České televize přichází se smělým plánem zbavit se poloviny z 14 ředitelů a minimálně jedné třetiny zaměstnanců.
Milan Fridrich Politikům by se líbil jako kandidát druhého tendru, pokud by se v tom prvním zítra nerozhodlo.
