MOSKVA Policejní složky jsou v Rusku, stejně jako v Česku, častým námětem anekdot, ale bohužel ne vždy je chování ruských policistů k popukání. Je proto otázkou, zda bude změna názvu policejních složek skutečně prvním krokem k jejich efektivní reformě.
Název milice byl pozůstatkem sovětské éry – vznikl po revoluci v roce 1917. V praxi byly dosavadní praktiky ruské milice mnohdy spíše zdrojem obav Rusů než bezpečnosti. V očích veřejnosti postrádají policejní složky autoritu a důvěru. Dalo by se říci, že mezi obyvatelstvem je synonymem pracovní náplně milice korupce – nejvíce to platí o dopravní policii, se kterou Rusové přijdou do styku nejčastěji. Právě díky nevalné pověsti „dopraváků“ se prezident Medveděv uchýlil k opatrným reformám, v rámci nichž vrátil milici opět civilizovaně znějící název. Od prvního března tedy nad bezpečností ruských občanů bdí policie.
Už po prvních dnech je však patrné, že nový název policejním složkám nový start s čistým štítem nezaručí. Snaha o ruskou „policii s lidskou tváří“ je v dlouhodobé perspektivě zaměřena na zefektivnění policejních sil a zbavení se všech neduhů, které se jí veřejností i státním vedením připisují.
Policejní sbor by se měl do května zeštíhlit o pětinu, policisté nově musí seznamovat zatčeného s jeho právy, nesmějí používat obušky na nenásilných demonstracích a podobně. Otázkami policejních reforem se státní vedení v čele s Medveděvem zabývá již od roku 2009, nicméně odborníci jsou skeptičtí a uvědomují si obtížnost provedení skutečných změn. „Nový zákon pouze popisuje ideální model, ke kterému bychom se měli přiblížit. Mělo by se jednat o vznik nové policie, což je neuvěřitelně složitý úkol. Byl by splnitelný za předpokladu, že kromě tohoto zákona bude existovat promyšlený plán na reformy bezpečnostních složek a také soudního systému,“ uvádí Alexandr Šaravin, ředitel Institutu pro politickou a vojenskou analýzu.
Chránit stát, nikoli občany Ruský politolog Dmitrij Oreškin si všímá hloubky problému. „I prezident Medveděv chápe, že se tímto zákonem jedná o začátek procesu. Nechce zůstat prezidentem, který se zmohl jen na přejmenování policejních struktur. Nehledě na psanou formu zákona je realita a každodenní praxe poněkud odlišná,“ uvádí Oreškin. „V předešlých zákonech také nebylo předepsanou součástí praxe dopravní policie braní úplatků. I starší zákony zakazují mučení a bití zadržených, nicméně stále k němu dochází,“ tvrdí politolog s tím, že tyto praktiky nelze regulovat pomocí zákonů a zároveň je mnohem těžší jim zabraňovat.
„To ale není úkolem prezidenta, ale vedení ministerstva vnitra. Ministerstvo se však ale zabývá hlavně podporou režimu, a nikoliv dodržování zákonných norem,“ říká Oreškin. „Tyto normy se dokonce ve jménu vedení ministerstva porušují (např. zatýkání opozice). Před řadovým policistou tak stojí volba: dodržovat literu zákona nebo poslouchat rozkazy nadřízených. Samozřejmě si vybere druhou variantu,“ dodává.
Konstantin von Eggert z Centra pro politické studie sice vítá symbolické odmítnutí sovětského dědictví v názvu bezpečnostních složek, ale také varuje. „Za současných podmínek je těžké si představit, že dojde k podstatné změně funkcí a mentality orgánů, které mají sloužit k ochraně veřejného pořádku. Bojím se, že k tomu jsou zapotřebí radikálnější opatření než ta, která jsou dnes navrhována,“ dodává.
***
Skandály z poslední doby
* Masakr v supermarketu: Na jaře 2009 začal major Denis Jevsjukov bezhlavě střílet ze služební pistole na zákazníky supermarketu na jihovýchodě Moskvy. Dva lidi zabil a sedm zranil. Byl odsouzen na doživotí. Později se začaly šířit spekulace, že si hodnost majora koupil u nadřízených za pět tisíc dolarů.
* Pomlouvačný major: V listopadu 2009 major Alexej Dymovskij z Novorossijsku přišel s odhalením nekalých praktik uvnitř místní policie a obrátil se ve svém videovystoupení přímo na premiéra Vladimira Putina. Dymovskij byl „po zásluze potrestán“ – odvolán z funkce a odsouzen za pomluvy.
* Dopis prezidentovi: V únoru 2010 byl na nejvyšší místa odeslán dopis moskevské jednotky speciální policie (OMON), ve kterém si zaměstnanci stěžovali například na neplacené přesčasy nebo zatýkání bezdomovců za účelem splnění kvót. Stížnosti za pár dní stáhli.
* Akce „živý štít“: V březnu 2010 moskevská policie při pronásledování zločinců přinutila asi deset řidičů, aby svými vozy přehradili silnici. Policisté nechali řidiče sedět v autech a sami se schovali. Pachatelé přehradu prorazili a pokračovali dál. Naštěstí nebyl nikdo zraněn.
* „Přímořští partyzáni“: V červnu 2010 byla v Přímořském kraji (východní část Ruska s centrem ve Vladivostoku) zadržena skupina mladíků, kteří se skrývali v ruské tajze a organizovali útoky na místní policii údajně v odvetě za její zvůli a brutalitu. Během útoků čtyři policisty zabili. lar
O autorovi| MARTIN LARYŠ, dopisovatel LN v Rusku
