PRAHA Největší ruská burza MICEX začala ve středu poprvé obchodovat s čínským jüanem v rublech. Čína a Rusko se tím snaží oslabit postavení amerického dolaru na poli mezinárodního obchodu. Podle odborníků by to sice nemělo mít bezprostřední dopad na dolar, pokud ale bude růst obchod mezi oběma zeměmi, v delším horizontu se to projeví.
Vzájemný obchod Ruska a Číny je v současnosti jen zlomkem obchodu Číny se Spojenými státy americkými, do budoucna je ale čínsko-ruská vazba velmi perspektivní. Rozhodnutí obchodovat v národních měnách přichází totiž v době, kdy Rusko zprovoznilo nový transsibiřský ropovod, jehož jedna odnož míří přímo do Číny. Zatím obstarávala ruská ropa pouze 5 až 10 procent čínské spotřeby, zbytek jde do Číny z arabského světa.
Vyšachování dolaru je Medveděvův plán Rusko doufá, že se tento poměr radikálně změní a že zvýší vývoz jak ropy, tak i výrobků. „Zatímco Čína vyváží především hotové výrobky, Rusko vyváží hlavně komodity. A to se, doufejme, také změní, protože Rusko nechce zůstat pouze u vývozu komodit, ale chce vyvážet do Číny i hotové, například petrochemické, výrobky,“ říká Vladimir Matias, manažer Goetzparners Russia.
Rusko je největším světovým vývozcem energie a Čína, která během poslední dekády radikálně modernizovala své hospodářství, se stala druhou největší ekonomikou na světě. Dosud se jejich vzájemné obchody prováděly v amerických dolarech. Země se před časem dohodly na obchodování ve svých národních měnách. „Je to spíš krok demonstrativního charakteru a nepřeceňoval bych jeho význam. Myslím, že touto bilaterální dohodou pozice dolaru neutrpí,“ řekl ekonom společnosti Patria David Marek.
Země může k odklonu od dolaru motivovat také současná globální měnové krize. Snaží se méně vázat také na euro. MICEX tak není jediný, který se snaží posílit postavení čínské měny. V listopadu povolila Čína, aby se její měna vůbec poprvé obchodovala proti rublu na mezibankovním trhu. V prosinci začala druhá největší banka v Rusku, VTB Group, prodávat dluhopisy za čínské jüany, což bylo také vůbec poprvé, kdy mimo Asii obchodovala finanční instituce s dluhopisy v čínské měně. Snaha vyřadit dolar ze vzájemných čínsko-ruských obchodů je podle deníku New York Times důležitým bodem politiky ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který chce, aby se rubl stal rezervní měnou drženou centrálními bankami.
Podle agentury Bloomberg se Rusko a Čína snaží prosazovat čínskou a ruskou měnu jak v bilaterálních, tak i v mezinárodních transakcích, aby rozmělnily převahu eura a dolaru. „Jsme pionýři,“ řekl deníku New York Times mluvčí Micexu, Nikita N. Bekasow. V delším horizontu by totiž postavení dolaru utrpělo obzvlášť, pokud by tento trend přijaly i další země. Čína se snaží myšlenku používání národních měn místo dolaru prosazovat i u ostatních asijských zemí, například u Japonska, Jižní Koreje i v rámci společenství ASEAN. „Bude to trvat ještě mnoho let, než se změní měnové uspořádání světové ekonomiky. Viděl bych možná větší šanci na to, že budou některé státy tlačit na využívání SDR, umělé měnové jednotky Mezinárodního měnového fondu, jak se nedávno nechal slyšet francouzský prezident Sarkozy a někdy tuto variantu zmiňuje i Čína,“ dodává David Marek z Patrie. Kurz čínského jüanu byl do roku 2005 pevně fixován na americký dolar. Potom byl jeho kurz odvozován od měnového koše, který tvořily dolar, euro, japonský jen, jihokorejský won a vedlejší měny jako libra nebo rubl.
Moskevský MICEX bude dvojici rubl-jüan obchodovat pouhou hodinu denně, takže množství zřejmě zatím nebude velké.
Graf
JÜAN A RUBL PROTI DOLARU
Zdroj: Reuters / ZR
