HELSINKY/PRAHA Finsko oprášilo svoji roli prostředníka z dob studené války. Právě na jeho území se včera uskutečnila dopředu neohlášená a přísně tajená schůzka mezi vysokými představiteli ozbrojených sil Spojených států a Ruska. Šlo o první podobné setkání za poslední dva a půl měsíce - či přesněji řečeno od ruského vpádu do Gruzie, který vztahy mezi Moskvou a Západem přiblížil bodu mrazu.
Místem se stal „zapadlý“ zámeček kousek za Helsinkami.
Americkou delegaci vedl předseda sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Michael G. Mullen, na druhé straně zasedl jeho ruský protějšek Nikolaj Makarov. „Během schůzky jsem zdůraznil, že i v těch nejtemnějších dnech studené války jsme spolu mluvili,“ citovala agentura AFP Mullenova slova.
Jinak ale byla zveřejněna především obecná prohlášení, jejich autoři navíc často odmítali citování svých jmen. „Ze strategického hlediska je myslím důležité vést s Ruskem dialog a v dlouhodobém horizontu udržovat smysluplné vztahy,“ citovaly například tiskové agentury vysoce postaveného představitele americké armády - samozřejmě nejmenovaného. „Na mnoha věcech se neshodneme. A je zcela zřejmé, že Gruzie je nyní v čele tohoto seznamu,“ dodal.
Jednou z mála informací, které se na světlo světa dostaly, je alespoň to, jak vůbec ke schůzce došlo. O setkání prý požádala ruská strana - konkrétně náčelník generálního štábu ruské armády Makarov, který je ve své funkci teprve od letošního června. A Američané byli podle Mullenových slov zvědaví, s čím za nimi Rusové přijedou. Ostatně právě s Makarovem představitelé Washingtonu mluvili už pár dní po srpnovém vpádu ruských sil do Gruzie, byť pouze po telefonu. A známý je i konkrétní organizátor včerejší schůzky u Helsinek - šéf finských ozbrojených sil Juhani Kaskeala.
Právě samotné obnovení osobních kontaktů s Moskvou - byť zatím jen opatrných - je považováno za hlavní význam včerejšího setkání. Jak ostatně připomněl Mullen, existuje řada témat důležitých pro obě země - mimo jiné vidina nukleárních zbraní v rukou Íránců.
„Humanitární mise“ Po gruzínském konfliktu byla totiž pozastavena činnost stálého výboru NATO-Rusko, a to z popudu obou stran. Západ kritizoval chování Moskvy jako vzkříšení jejích imperiálních ambicí, dotčení Rusové zase alianci obvinili z uplatňování dvojích standardů. To když se pokoušeli vpád do Gruzie ospravedlnit jako „humanitární misi“ obdobnou vojenské intervenci NATO v Kosovu koncem 90. let.
Ani včerejší rusko-americká schůzka u Helsinek ale na zmrazeném dialogu nic nemění. „NATO nejednalo ani nerozhodlo o opuštění postoje, který přijali spojenci,“ prohlásil mluvčí aliance James Paathurai. Připomněl také, že zatímco se zástupci obou stran dříve scházeli každý měsíc, za poslední dva měsíce se nekonala schůzka ani jedna.
„Na mnoha věcech se neshodneme. A Gruzie je nyní v čele tohoto seznamu.“
