Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Rusko chce bránit historii

Česko

Osvobození, či okupace? – Rusové plánují soudit popírače vítězství SSSR ve válce

Ruský ministr hodlá trestat všechny, kdo pochybují o hrdinství Sovětského svazu, politiky nevyjímaje.

MOSKVA Tomu, kdo bude veřejně zpochybňovat vítězství Sovětského svazu ve Velké vlastenecké válce, bude možná napříště hrozit trest.

Ministr pro výjimečné situace Sergej Šojgu, který se proslavil záchranářskými operacemi v Rusku i v zahraničí, chce za výroky znevažující rozhodující úlohu SSSR ve 2. světové válce trestat podle nového zákona. Ten by měl zřejmě velkou šanci na schválení parlamentem. I veteráni, kterým tento týden sdělil ministr tento svůj nápad jako prvním, byli nadšeni. Obránci lidských práv a historici již méně.

Jde podle nich o další ze zákonů, který lze lehce zneužít proti politické opozici i novinářům. Pokud by se článek o trestní odpovědnosti za výroky znevažující vítězství Rudé armády nad německým nacismem dostal skutečně do trestního zákoníku, může to mít dalekosáhlé důsledky především pro obyvatele bývalých sovětských republik. Ti totiž často to, co v Moskvě považují za vítězství, chápou jako agresi a okupaci. Podle Šojgua ale jen takový zákon „dovolí bránit naši historii, hrdinské činy našich otců a dědů“. Totéž jako popírat holokaust Mezi „nevděčnými“ občany našel ministr i několik hlav států: „Pak by prezidenti některých zemí, kteří to odmítají, nemohli beztrestně přijíždět do naší vlasti!“ zdůraznil. Ruští politici z vládní strany Jednotné Rusko se už nechali slyšet, že jde o chvályhodnou iniciativu a srovnali ji s trestní odpovědností za odmítání holokaustu. Nový zákon by tak podle nich mohl zahrnovat jak Velkou vlasteneckou válku, tak i holokaust.

Ruský tisk upozorňuje na zmatek, který panuje v pojmech a který vytváří mezi evropskými státy a Ruskem řadu nedorozumění. Velkou vlasteneckou válkou Rusové mají na mysli pouze část 2. světové války, která se odehrávala na východní frontě a datuje se od června 1941 do května 1945. Oproti tomu 2. světová válka začala v září 1939 a skončila až v září 1945.

Na druhou stranu však historikové soudí, že tato data nehrají v rozporném pohledu na dané období zásadní roli. Pobaltské státy a Ukrajina na straně jedné a Rusko na straně druhé totiž mají principiálně odlišný postoj k obsazení baltských republik bez ohledu na data. Rusové ho nazývají osvobozením od německých nacistů, Lotyši, Estonci i Litevci agresí a okupací. Podobně se na boje mezi Rudou armádou a ukrajinskými nacionalisty dívá oficiální Kyjev. Právě prezidenty těchto zemí měl Šojgu zřejmě na mysli.

Zákon by pravděpodobně trestal i takové činy, jako bylo nabarvení sovětského tanku na pražském Smíchově na růžovo nebo tvrzení historiků o zločinném chování a rabování sovětských vojáků na obsazeném německém území.

***

Kdo by mohl být potrestán?

* Estonský prezident Thomas Henrik Ilves, který pokládá okupaci země Rudou armádou za válečný zločin. Spolu s ním vedení tallinské radnice , které v roce 2007 nechalo přemístit památník „bronzového vojína“ oslavujícího vstup sovětských vojsk do Estonska z náměstí na hřbitov. * Ukrajinský prezident Viktor Juščenko, který zrušil oslavy svátku Dne obránců vlasti, který je pokládán za vzpomínku na sovětské vojáky padlé během Velké vlastenecké války. Místo toho se slaví 29. leden – výročí boje ukrajinských vojáků proti Rudé armádě v roce 1918 u obce Kruty. * Starosta lotyšské metropole Rigy Janis Birks, který chce zakázat nejen komunistickou symboliku, ale i nápisy na památnících sovětským vojínům. Nápis na jednom z hlavních památníků „Osvoboditelům sovětského Lotyšska a Rigy“ byl zničen v 90. letech vandaly a Birks ho zakázal obnovit. * Slavný „perestrojkový“ ruský historik Roy Medveděv, který zasvětil svůj život sovětskému období a jeho demýtizaci. Vnesl světlo na řadu událostí i osobností, jako byl Stalin či Molotov. Zpochybňoval také oficiální údaje o počtu padlých na frontě, které byly podle něj z ideologických důvodů značně podhodnoceny. * Ruský režisér Alexej Pivovarov, který natočil film o Rževské bitvě, ve které podle autora má na svědomí obrovský počet obětí na sovětské straně především negramotnost sovětských generálů.

pp

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN