Vedle toho ruští poslanci hodlají přehodnotit svůj doposud negativní postoj k uznání nezávislosti několika separatistických republik na území bývalého SSSR.
Nejaktuálnější je v tuto chvíli případ gruzínské Abcházie, která již ústy svého prezidenta Sergeje Bagapše v ruské televizi oznámila, že vystoupí s deklarací o nezávislosti v nejbližší době a bude žádat na Rusku její uznání. Za ní bude zřejmě následovat další gruzínská enkláva Jižní Osetie.
Obě republiky ale zatím nevyžadují mezinárodní status samostatného státu. Jestliže Abcházie chce samostatnost v rámci Společenství nezávislých států, pak Osetie otevřeně touží být součástí Ruské federace. Otázkou času je, kdy se přidá moldavské Podněstří. Náhorní Karabach sice také požaduje oficiálně nezávislost, ale de facto je spokojen se svým připojením k Arménii.
Všechny tyto separatistické republiky již v devadesátých letech nezávislost vyhlásily, ale neuznal je žádný stát. Nyní Moskva dává najevo, že pod vlivem Kosova může uznat právo na samostatnost zemí, které jak poslanci zdůrazňují, leží v oblasti „přirozených národních zájmů Ruska“.
Kreml několikrát varoval před uznáním samostatnosti Kosova a hovořil i o odvetě. Minulý týden byli v Moskvě na tajných konzultacích s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem lídři Abcházie i Osetie. Gruzie zareagovala velmi ostře. Gruzínský prezident Michail Saakašvili zdůraznil, že „nehodlá ztratit ani kilometr své země“.
Podle předsedy Rady federace, Sergeje Mironova, má včerejší prohlášení parlamentu charakter „oficiálního postoje ruského státu“ a je určeno EU a USA. „Jen ať si hryžou nehty, protože to oni nesou osobní zodpovědnost za důsledky tohoto kroku. Dokonce i ti, kteří ani nepomýšleli na nějaké separatistické tendence, teď, když vidí precedent Kosova, budou následovat jeho vzoru,“ zdůraznil Mironov.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
