MOSKVA S druhou nepříjemnou situací během dvou dnů se musel vypořádat ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
V úterý ho nejdříve Hillary Clintonová zaskočila poněkud překvapivým oznámením, že Spojené státy mohou přehodnotit výstavbu radaru v Česku. A včera narazil šéf české diplomacie i u Rusů – konkrétně na moskevském jednání s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
V hlavní roli byl opět radar. Schwarzenberg chtěl dát Lavrovovi jasně najevo, že si Češi budou stát za svým. Využil k tomu formulace otázky na tiskové konferenci, jejíž tazatel situoval radar a základnu do „východní Evropy“.
„Předně bychom si měli ujasnit, že Česko a Polsko neleží ve východní, ale ve střední Evropě,“ ohradil se Schwarzenberg. Jeho námitka přitom nesměřovala ani tak k novináři, jako k Rusům. „A chci dodat, že by (radar) v žádném případě nebyl namířen proti Rusům,“ dodal.
Vzápětí si však vzal slovo Lavrov. „Bohužel musím připomenout, že podle regionálních skupin OSN leží Česko a Polsko ve východní, nikoliv ve střední Evropě,“ řekl ve zjevném odkazu na to, co Rusové tvrdí celou dobu – totiž že si Česko i Polsko musí uvědomit, že jsou pořád v ruské sféře zájmu.
Schwarzenberg se tomu později smál. „Jsme samozřejmě ve střední Evropě. Tvrzení, že jsme ve východní Evropě, vychází z poválečného uspořádání, nikoliv že bychom se tam byli dobrovolně přihlásili. Lavrov tím připomínal, že všechny země bývalého Varšavského paktu patřily do tzv. východní zóny.“
Šéf české diplomacie nicméně připustil, že se s Rusy nejedná snadno. Odmítl ale, že by ze strany Lavrova šlo o nějakou odvetu či silové gesto. „Potřeboval prostě připomenout, že patříme do východního bloku, že jsme v jejich sousedství. Přitom jsou mezi námi velké země jako Bělorusko nebo Ukrajina,“ krčil rameny Schwarzenberg.
Pokračování na straně 7
Setkání Ruska a Evropské unie – Smířlivé tóny z Moskvy zněly současně se skrytými hrozbami
Rusko: Patříte do...
Karel Schwarzenberg připomněl v Moskvě, že Rusko neplní mírové dohody s Gruzií
Dokončení ze strany 1
Lavrov v souvislosti s radarem znovu zopakoval i to, že bez Rusů se zkrátka o štítu či o dalších bezpečnostních systémech v Evropě jednat nemůže. „Nikdo nesmí prosazovat svou bezpečnost na úkor někoho jiného,“ uzavřel velice důrazně šéf ruské diplomacie.
Ohledně Íránu, respektive toho, jestli jsou Rusové ochotni pomoci Američanům zatlačit na Írán, aby upustil od vývoje nukleární zbraně výměnou za to, že Washington upustí od výstavby radaru a základny v Evropě, Lavrov řekl: „Rusko tuto věc nepojímá jako pomáhání někomu. Ta věc se musí vyřešit vícestranným jednáním, do kterého se vedle Američanů zapojí i EU a Čína,“ dodal sebevědomě Lavrov.
Ruský ministr zahraničí se také vrátil k hrozbě rozmístění ruských raket Iskander v kaliningradské enklávě mezi Polskem a Litvou. „Neprosazujeme odvetná opatření jako hrozbu. Ale je to naprosto nezbytný vojensko-technický krok, který však bude nutný pouze v tom případě, že fyzicky vznikne třetí poziční rajon (tím myslel americký štít). Pokud nevznikne, nebudou ani žádná odvetná opatření,“ slíbil včera Lavrov.
V Moskvě se řešila i otázka pomoci Američanům v Afghánistánu. „Američané od nás očekávají velkou pomoc, hlavně s výcvikem tamní policie,“ vysvětlil Schwarzenberg. Lavrov vyjádřil ochotu pomoci při přepravě zásob pro síly NATO v Afghánistánu. Zmínil existující dohodu o přepravě civilního nákladu a dodal, že možné jsou i další kroky. Třeba využití ruských vojenských nákladních letadel, vrátí-li se vztahy mezi Ruskem a NATO do normálního stavu, v jakém byly před rusko-gruzínským srpnovým konfliktem.
Řeč se pochopitelně na Gruzii stočila. „Na to jsme měli velmi odlišný názor,“ řekl kulantně český ministr zahraničí. Diskuse nejspíš měla náboj, hlavně když se mluvilo o plánované ruské základně. „Rusové pochopitelně tvrdí, že je to jen na ochranu obyvatelstva Abcházie a Jižní Osetie, ale to je pro nás neakceptovatelné,“ zdůraznil Schwarzenberg.
Lavrov mu oponoval a zopakoval, že invaze a okupace byla pro Moskvu „mírovou operací“.
Jak řekl šéf diplomacie posléze českým novinářům, překvapil ho i tón a dikce Lavrova, když hovořil o gruzínském prezidentovi Michailu Saakašvilim. „Lavrov mluvil o Saakašvilim velice hanlivě. Nechci dělat klepy, a proto bych to tady nerad rozváděl.“
V Moskvě se jednalo i o návrhu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na novou bezpečnostní architekturu v Evropě, k němuž chce Rusko svolat summit všech zúčastněných zemí. Podle Schwarzenberga má Moskva na mysli zastřešení dosavadních dohod, problém však ministr vidí v tom, že tyto závazky se neplní. Měl tím na mysli právě i již zmiňovaný ruský postup v Gruzii, kde Moskva neplní ani mírové dohody uzavřené pod patronátem francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který v té době stál v čele Evropské unie. „Když pilíře nejsou v pořádku, tak klenba by také nedržela,“ dodal Schwarzenberg.
***
„Pokud americký protiraketový štít fyzicky nevznikne, nebudou ani odvetná opatření Ruska.“
„Lavrov mluvil o Saakašvilim velice hanlivě. Nechci dělat klepy, a proto bych to tady nerad rozváděl.“
O autorovi| Pavel Černý, zvláštní zpravodaj LN v Rusku
