JEREVAN/PRAHA Rusko zpevnilo své vazby s Arménií. Včera ministři obrany Anatolij Serďukov a Sejran Oganjan v Jerevanu písemně stvrdili prodloužení dohody z roku 1995, kterou Rusko získalo do pronájmu vojenskou základnu v Gjumri. Na základě nově podepsaného protokolu by ruští vojáci ve strategické kavkazské zemi měli zůstat až do roku 2044. Ceremoniálu, při kterém byla dohoda prodloužena, přihlíželi i ruský prezident Dmitrij Medveděv a jeho arménský protějšek Serž Sargsjan. Smlouva byla navíc doplněna o článek, podle kterého základna (sídlo pěti tisíc vojáků) nejen zajišťuje bezpečnost Ruska, ale i Arménie. V případě obnovení bojů s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach by tak Rusové měli bránit arménské území.
Právě Ázerbájdžán, který je s Arménií ve válečném stavu, doufá, že ruská základna nebude namířena proti jeho zájmům. Arméni vytlačili Ázerbájdžánce z Náhorního Karabachu a okupují i další ázerbájdžánská území. Baku tvrdí, že bez ruské pomoci by Arméni nemohli Karabach udržet. Nyní je tento fakt podle nich zakotven i v mezinárodním paktu. Na druhou stranu nedávno vyšlo najevo, že Rusové vyzbrojují i Ázerbájdžán.
Dodali mu raketové komplexy S-300, původně určené pro Írán. Arménie dohodu s Ruskem vítá i z dalších důvodů. Tradičně křesťanská Arménie má strach z „muslimského obklíčení“. Vztahy s Tureckem – dalším sousedem – komplikuje stále genocida Arménů v roce 1915.
Rusko smlouvou dále upevnilo své pozice v regionu, který pokládá tradičně za svou „sféru zájmů“. „Rusko vysílá jasný signál: stále se uchází o pozici vojensko-politického lídra na bývalém sovětském prostranství,“ komentoval prodloužení dohody politolog Alexej Malašenko z Moskevského centra Carnegie. Rusové museli stáhnout své vojáky po rozpadu SSSR z většiny nově vzniklých republik. Vojenské základny ale mají dodnes ve středoasijském Kyrgyzstánu, v Kazachstánu, v Tádžikistánu, na Kavkaze v Arménii a nově na okupovaných gruzínských teritoriích v Jižní Osetii a Abcházii.
Kromě toho má ruská válečná flotila velkou základnu na ukrajinském Krymu. Vojenská základna je také v Bělorusku a v moldavském Podněstří, které se chce odtrhnout od Moldavska a připojit se k Rusku.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
