Středa 1. května 2024, Svátek práce
130 let

Lidovky.cz

Prigožin udeřil záměrně v pátek, chtěl zřejmě zajmout náčelníka Gerasimova

Vzpoura v Rusku

  12:54aktualizováno  19:19
Akce wagnerovců byla zřejmě pečlivě naplánována záměrně na pátek 23. června. Podle informací na Telegramu byl totiž v Rostově na Donu právě v ten den náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov na inspekci velitelství Jižního vojenského okruhu. Na poslední chvíli se mu ale patrně podařilo z města uniknout zřejmě i ruskému ministrovi obrany Sergeji Šojgu.

Je pravděpodobné, že akce wagnerovců byla na pátek naplánována záměrně ze dvou důvodů.

V Rostově na Donu byl na inspekci velitelství Jižního vojenského okruhu nejen náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, ale také vlivný náměstek ministra obrany Alexej Krivoručko.

Gerasimovi se podle informací na ruské sociální síti Telegram na poslední chvíli zřejmě podařilo z Rostova uprchnout, ale náměstek Krivoručko byl údajně zajat a zůstává v rukou wagnerovců.

Prigožin podle vlivného exilového ruského portálu Meduza ovšem uvedl, že v Rostově byl na inspekci zřejmě také ministr obrany Sergej Šojgu. Na Telegramu napsal, že „utekl z Rostova“ a slíbil, že „toto stvoření bude zastaveno.“

„Šojgu právě zbaběle uprchl z Rostova. Ve 21:00 zbaběle utekl jako ženská. Aby nemusel vysvětlovat, proč zvedl vrtulníky, které zničily naše chlapy, proč zahájil raketové útoky,“ citovala šéfa wagnerovců Meduza.

Druhým důvodem pro provedení akce v pátek byl nadcházející víkend, kdy wagnerovci spoléhali na pomalejší reakci bezpečnostního aparátu.

„Není zatím jasné, co přesně se v Rusku děje a zda jde skutečně vojenský převrat,“ uvedl v reakci bezpečnostní analytik Zdeněk Kříž z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Myslím, že nakonec bude Prigožin tahat za kratší konec, i když může dosáhnout významných dílčích taktických úspěchů,“ dodal Kříž.

Wagnerovci jsou totiž podle něj sice největší soukromou vojenskou skupinou v Rusku, ale ne jedinou.

Wagnerovci se už na Ukrajině v posledních měsících dostávali do sporů s bojovníky jiných nově vzniklých soukromých vojenských skupin, napojených například na ruskou státní plynárenskou společnost Gazprom.

Ruské ministerstvo obrany ani Gazprom existenci žoldnéřských skupin s názvy Potok, Fakel nebo Plamja nepřiznávají. Mluví se také o soukromé žoldácké skupině Redut.

Generál Sergej Surovikin, zástupce Gerasimova, zveřejnil na Telegramu video zprávu, v níž naléhal na bojovníky wagnerovy skupiny, aby zanechali odporu vůči vojenskému vedení a vrátili se na své základny.

Podle analytika Matthewa Kroeniga, ředitele prestižního amerického Scowcroftova centra, se ukrajinský cíl osvobodit celé své území včetně Krymu stává o poznání snazší, když ruské síly bojují mezi sebou.

Varoval ovšem, že ruská občanská válka by mohla být prvním občanským jaderným konfliktem na světě. „Dokáže ruská armáda udržet velení a kontrolu nad ruskými jadernými silami? Mohla by Wagnerova skupina převzít kontrolu nad ruskými taktickými jadernými zbraněmi? V chaosu hrozí nebezpečí vypuštění jaderných zbraní,“ uvedl.

Upozornil, že politologové definují občanskou válku jako občanský konflikt s nejméně tisícovkou mrtvých. Podle něj je možné, že pokračující nepokoje v Rusku této hranice dosáhnout.

Podle někdejšího šéfa amerických pozemních sil v Evropě Bena Hodgese je Moskva obrovské metropolitní území a 400 obrněných vozidel Wagnerovců, které tam míří, doslova spolkne. „Je až fascinující uvažovat o tom, kam mají namířeno a co budou dělat, až tam dorazí,“ uvedl americký generál ve výslužbě.

Připomněl, že někdejší pokus o vojenský převrat v Turecku v roce 2016 na tuto otázku nedokázal odpovědět. Tento pokus se ale podle Hodgese zdá být mnohem lépe naplánovaný a materiálně zajištěný.

Podle uznávaného amerického politologa Andrewa Michty je jedna věc už nyní jasná, bez ohledu na to, zda jde o skutečný státní převrat nebo o operaci pod pod falešnou vlajkou, která má Putinovi umožnit přejít k mobilizaci. „Až se vše odehraje, probudíme se v jiné Evropě a jiném světě,“ upozornil profesor z prestižní College of International and Security Studies a někdejší expert na národní bezpečnost na US Naval War College.

Ukazuje se podle něj, že válka na Ukrajině je válkou, která mění systém. „Možná to konečně probudí západní politické lídry. Dnes potřebujeme strategickou vizi, představivost a odvahu více než kdykoli od roku 1991,“ uvedl.

Nečekanou podporu žoldnéřskému vůdci Jevgeniji Prigožinovi poskytl exilový magnát a opoziční předák Michail Chodorkovskij. Prigožinova vzpoura je podle „něj nejsilnějším úderem pro Putinovu pověst“. Pomoc wagnerovcům dostat se do Moskvy by prý znamenalo „pomoci naší zemi“.

„Pomozte ďáblovi, pokud se rozhodne postavit se tomuto režimu! Pomozte, protože není horšího zločinu než rozpoutání agresivní války. Pokud je jeden zločinec připraven zasáhnout druhého... je třeba pomoci, a pak, bude-li to nutné, se s nimi vypořádáme,“ napsal na svém facebookovém profilu.

Autor: