PETRA PROCHÁZKOVÁ MOSKVA Kolapsu ruské ekonomiky se Kreml snaží zabránit s pomocí 36 miliard dolarů. Včera je prezident Medveděv půjčil největším ruským bankám.
Největší ruské banky dostanou od státu kredit ve výši 36 miliard dolarů. Oznámil to po komplikovaném jednání s vládou, vedením bank i ekonomickými experty prezident Dmitrij Medveděv. Největší půjčku nejméně na pět let získá ruský Sběrbank, ve kterém má své úspory obrovské množství občanů včetně důchodců. Kreml vybral i několik dalších velkých finančních ústavů, které hodlá zachránit. Medveděv zdůraznil, že opatření, pro která se rozhodl, jsou podobná těm, která přijímají v západních zemích na obranu proti krizi.
Rusko má nyní obrovské problémy, které jsou podle analytiků jen začátkem krajně těžkého období. Včera dopoledne se vůbec neotevřely moskevské burzy. Obchody se rozeběhly až po obědě. Po černém pondělku ale ruské finanční trhy přece jen pozitivně zareagovaly na oznámení prezidenta o pomoci bankám. Ovšem trvají panické nálady vyvolané mj. pádem cen za ropu – hlavní zdroj příjmů do ruského rozpočtu –, které v pondělí způsobily hysterické rozprodávání akcií ruských podniků.
Pokračování na straně 15
Rusko půjčuje svým bankám...
Dokončení ze strany 13
Nejvíc ztratily Norilskij nikel, Severstal a Rossněft. Experti toto „černé pondělí“ pokládají za mnohem horší než krach finančního systému Ruska v roce 1998, který nakonec vedl k pádu vlády.
Přestože už během září vláda přijala některá opatření na zmírnění dopadů světové finanční krize, izolovat Rusko od negativních vlivů se jí nepodařilo. Burzovní ukazatele se nyní, po pondělním krachu, snížily o 65 procent vůči poslednímu historickému propadu z 19. května 2008. Prezident Medveděv včera přes internet hovořil s ruskými občany a slíbil jim, že ekonomickou katastrofu v Rusku nepřipustí. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o problém ruský, ale globální, světový – a že musí být řešen spolu s dalšími státy.
Ruská média už včera propadla zcela pesimistickým náladám. Vedle titulků jako „Ruská ekonomika je blízko totálnímu kolapsu“ se objevil i „Chaos, panika, katastrofa“, který měl na první straně nejrenomovanější ruský ekonomický list Vědomosti. Nervozita se tak rychle přenáší i na občany, kteří se o pohyby na burzách normálně vůbec nezajímají. Podle ekonomů jim hrozí především ještě rychlejší zvyšování cen, než zaznamenali během letošního roku.
Rusko čeká nejspíš také obrovská nezaměstnanost. Už teď se otřásá automobilový průmysl, který zaznamenal v posledních letech boom a zaměstnával miliony lidí. Podobný vývoj předpovídají analytici v oblasti prodeje nemovitostí. Tam se prý hlavní dopady krize projeví za čtyři až pět měsíců. V nejbližší době ovšem začnou krachovat mnohé soukromé podniky. Rusko zároveň postihne katastrofální nedostatek zahraničních investic.
Experti v novinách nabádají spotřebitele k tomu, aby si utáhli opasky a snižovali spotřebu v očekávání horších dnů, mnozí se ale naopak předzásobují hnáni vidinou dalšího zdražování. Už nyní například kuřecí maso a vejce zdražily od začátku roku skoro o 10 procent. V poslední době nejrychleji zdražují služby spojené se vzděláním, například jazykové kurzy, jejichž cena dosahuje závratných výšek a z nichž se řada lidí musí urychleně odhlašovat. Podle ekonomů nakonec zdraží všechno. „Ruská vláda se ve snaze zmírnit dopad světové finanční krize rozhodla podpořit finanční systém země. Ovšem rostoucí množství peněz vzhledem k absenci potřebného množství zboží povede k inflaci, která vyprázdní lidem kapsy,“ zhodnotila vládní opatření členka fondu „Ekonomika plus“ Věra Spivakovová.
O autorovi| Autorka je spolupracovnicí LN
