Moskvu „rozzlobil“ postup německé policie, která zadržela několik podnikatelů pokoušejících se z Německa vyvézt komponenty pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. Agentuře Reuters to ve čtvrtek tvrdily nejmenované „evropské“ diplomatické zdroje. Nákup vyspělé technologie se uskutečnil již před více než měsícem a na transakci se v zájmu ruského plánu na modernizaci íránské elektrárny podíleli němečtí občané z neuvedené německé firmy. Zadrženi byli až nyní – na letišti při pokusu o vývoz zboží.
Ruská diplomacie se s německým postupem údajně nehodlá smířit a chce celou záležitost „hnát výš“ – konkrétně před sankční výbor OSN. V kauze nákupu moderní technologie z Evropské unie proti sobě totiž stojí dva principy. Konkrétně usnesení OSN, která mají Írán přimět ke spolupráci s mezinárodními organizacemi při kontrole jeho jaderného programu, a mnohem přísnější vnitřní směrnice EU. Podle prvních pravidel není zakázán nákup komponentů pro íránský nevojenský jaderný program (kam spadá ruský lehkovodní reaktor v Búšehru), zatímco unie pro ně vyžaduje speciální licenci, potvrzující, že skutečně nejsou využitelné pro armádu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov před podobným postupem minulý týden varoval, když (aniž by výslovně zmínil EU) prohlásil, že sankce OSN „nesmějí být za žádných okolností předmětem jednostranných sankcí zavedených některou vládou, jež by obcházela Radu bezpečnosti OSN.“ Německo papežštější papeže Moskvu musí německá kauza frustrovat tím spíš, že vešla ve známost právě v době, která je pro její politiku vůči Íránu mimořádně citlivá. Rusové totiž čerstvě ustoupili tlaku Washingtonu a souhlasili s návrhem nové rezoluce OSN, která má protiíránské sankce zpřísnit. Stalo se tak navíc krátce poté, co se Turecko a Brazílie dohodly s Teheránem na novém modelu obohacování íránského uranu pro „výzkumné účely“. Moskva tak souhlasem s novou vlnou sankcí popudila své potenciální spojence při hledání „multipolární“ politiky vyrovnávající dominanci USA i své dosavadní klienty – íránské ajatolláhy.
A nyní za tuto svou dobrotu dostala od Němců políček.
David Albright, někdejší zbrojní inspektor OSN a nyní prezident amerického výzkumného centra Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS), interpretuje německý zásah jako vzkaz Moskvě, aby byla při zavádění sankcí proti Íránu ještě tvrdší. Faktem je, že zatímco administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se pokouší při postupu vůči íránským jaderným aspiracím spíše diplomaticky lavírovat, Němci, ale i například Francouzi za vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho se cítí mnohem více znepokojeni a vyslovují se pro větší razanci. Němečtí podnikatelé si již počátkem letošního roku stýskali, že kvůli politice jejich kancléřky Angely Merkelové začínají být vytlačováni z íránského trhu. Jen za loňský rok se podle údajů německoíránské obchodní komory snížil německý export v této relaci téměř na třetinu a německé výrobky začínají nahrazovat stále kvalitnější duplikáty z Asie. „Německo je papežštější než papež,“ stěžoval si v této souvislosti jeden z obchodníků na to, že německé zákazy na vývoz do Íránu se na rozdíl od podmínek OSN vztahují i na některé potravinářské výrobky či obráběcí stroje.
Ruská politika vůči Íránu je tak přinejmenším ve dvojím ohni, s nímž se jen sotva dokáže vypořádat. Moskva tak podle všeho bude muset zvážit, která politická či ekonomická aktiva nakonec dokáže odepsat. První její reakce dokazuje, že příjmů z Íránu by se vzdávala jen nerada. Šéf ruského úřadu pro jadernou energetiku (Rosatom) Sergej Kirijenko totiž právě v den, kdy se svět dozvěděl o německém zatýkání, oznámil, že výstavba elektrárny v Búšehru bude zakončena letos v srpnu. Obrat ruských firem při tomto projektu je odhadován na jednu miliardu dolarů s tím, že při úspěchu by si mohly v rámci výstavby dalších reaktorů přijít až na třikrát tolik. Pokud ale Moskva ajatolláhy popudí, těžila by z toho nejspíš čínská konkurence.
Had na plotně Na druhou stranu si ruský prezident Dmitrij Medveděv přeje pokračovat v navazování dobrých vztahů s Barackem Obamou a politický kapitál, který si slibuje od podpory Obamovy relativně umírněné sankční politiky, může mít pro něj větší hodnotu než ekonomický zisk. Tím spíš, že čerstvá trojstranná íránsko-brazilsko-turecká dohoda dokazuje oslabení ruské pozice v Teheránu. Soudí tak i komentátor izraelského listu Haaretz, podle něhož bylo pro Rusy velice nepříjemné, když se o existenci jednoho tajného íránského reaktoru dozvěděli od Američanů, a ne od Íránců.
Dohoda Íránu s Turky (byť je její realizace stále nejistá) navíc může naznačovat, že Teherán a Ankara směřují i ke smlouvě o dodávkách íránského zemního plynu do Evropy na úkor zájmu ruských plynařů. „Podle návrhu nového sankčního režimu by Rusko zakázalo prodej zbraní do Íránu i spolupráci na raketových projektech. Může to signalizovat konec historického partnerství mezi těmito dvěma zeměmi a začátek nového taktického a obchodního spojenectví mezi Íránem a Tureckem,“ soudí Haaretz.
Rusové se tomu snaží čelit a tento týden si již pospíšili s ujištěním, že ani nové sankce v případě jejich přijetí OSN neomezí dodávky „obranných“ raket S-300s do Íránu. Na druhé straně je pochopitelné, že striktní postup Německa je rozezlil. Či spíše znervóznil.
Ve svých důsledcích je totiž tvrdý krok německých orgánů mnohem nepříjemnější pro ruské dodavatele do Búšehru než pro Íránce, neboť může být zpochybněn srpnový termín dokončení celé akce. Jaké komponenty Němci zakázali svým obchodníků pro Rusy vyvézt, sice není známo, ale vzhledem k tomu, že ještě před revolucí ajatolláhů se na búšehrském projektu podílely německé firmy Siemens AG a AEG Telefunken, může to být dosti významná potíž. Ruští diplomaté si tak ve své snaze vyhovět Medveděvovým nárokům na sblížení s Obamou a současně uhájit tradiční pozici na Středním východě nyní musejí připadat jako v ruském přísloví o hadovi na rozpálené plotně.
***
Ruští diplomaté se snaží vyhovět Medveděvovým nárokům na sblížení s Obamou a současně uhájit tradiční pozici na Středním Východě
O autorovi| PAVEL MÁŠA, novinář
