ŽENEVA/PRAHA Měli se spolu konečně sejít tváří v tvář. Rozhovory mezi gruzínskými a ruskými představiteli ale v Ženevě skončily debaklem. Tedy vlastně ani nezačaly.
Nápad přivést obě strany nedávného válečného konfliktu k jednacímu stolu měla Evropská unie, OSN, Spojené státy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Měly se zabývat stabilitou a bezpečností v regionu a otázkou uprchlíků. Všeobecně se očekávalo, že první kolo rozhovorů nebude mít žádný konkrétní výsledek. To, že se Gruzínci s Rusy ani nesejdou, ale nikdo nepředpokládal.
„Došlo k procedurálním potížím, tak jsme se rozhodli schůzku odložit a pokračovat nadále v konzultacích,“ citovala agentura AFP zástupce Evropské unie Pierra Morela. Žádné podrobnosti, o jaké potíže šlo, však nezveřejnil. Jak ale dodal, bylo dohodnuto, že rozhovory by měly pokračovat (tedy znovu začít) 18. listopadu.
Zástupci obou stran – gruzínské a ruské – ale viděli důvod debaklu v jednáních zcela někde jinde. Podle člena gruzínské delegace Sergeje Kapadzeho se ruští zástupci vůbec nedostavili na úvodní plenární zasedání o Gruzii. „Bylo naplánováno, že se sejde šest zástupců stran, ale schůzka trvala asi hodinu bez Rusů,“ dodal. Rusové pak údajně přišli na informační schůzku později, když už tam ale zase nebyli Gruzínci. Kapadzeho slova potvrdil i gruzínský prezident Michail Saakašvili. Podle něj Rusové ženevské jednání o separatistických regionech opustili, což ukazuje, že Moskva nemá v současné době žádný zájem na diplomatickém jednání.
S jiným, i když podobným vysvětlením přišli zástupci Abcházie. „Uskutečnily se dvě oddělené schůzky, Rusové a Abcházci na jedné straně a Gruzínci na druhé,“ uvedl Sergej Šamba, ministr zahraničí separatistické republiky Abcházie. „Nenalezli jsme způsob, jak se sejít,“ doplnil ho jeden z nejmenovaných členů abchazské delegace.
Moskva své jednání nijak nezdůvodnila, jak ale vyplývá z prohlášení ruského ministerstva zahraničí, vadilo jim nejspíš to, že při setkání neměli být přítomni Abcházci a Osetové. Výše zmíněnou šestku jednajících totiž měli tvořit jen zástupci EU, OSN, Spojených států, OBSE, Ruska a Gruzie. „Rusko se neúčastní žádných setkání, kde nejsou přítomni zástupci Jižní Osetie a Abcházie,“ uvedl pro agenturu AFP náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin.
Žaloba na Rusko Srpnovým válečným konfliktem mezi Gruzií a Ruskem se včera zabývat i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Gruzie totiž k němu již 12. srpna podala žalobu na Rusko kvůli tomu, že se dopouštělo v Gruzii etnických čistek.
Haagský soud včera sice gruzínské žalobě vyhověl a přijal takzvaná nouzová opatření, jak ho žádala Gruzie, tato opatření se však týkají nejen Moskvy, ale i Tbilisi. A o čem tedy rozhodl? Oběma stranám konfliktu nařídil, aby se zdržely jakýchkoliv projevů etnické diskriminace. „Soud je toho mínění, že etničtí Gruzínci v oblastech zasažených nedávných konfliktem jsou stále zranitelní, ale že zranitelné je také obyvatelstvo Jižní Osetie a Abcházie,“ citovala ČTK předsedkyni soudu Rosalyn Higginsovou. Nic konkrétnějšího z verdiktu soudu ale nevyplynulo. Po včerejším rozhodnutí o nouzových opatřeních může trvat i roky, než soud vynese rozhodnutí o podstatě sporu.
