MOSKVA Rusko a Bělorusko se nedohodly na nových podmínkách odběru ropy, a Moskva proto zastavila dodávky suroviny do běloruských rafinerií. Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400 tisíc barelů ropy denně. Ropa do Polska a Německa, kterou Rusko dodává tranzitními ropovody přes území Běloruska, ale zatím proudí dál. Informovala o tom včera agentura Reuters.
Dva obchodníci z hlavních ruských ropných firem agentuře Reuters řekli, že surová ropa neproudí do běloruských rafinerií od 1. ledna. Zároveň však dodali, že běloruské rafinerie – Naftan a Mozyr – mají dostatečné zásoby, aby mohly pokračovat v provozu zhruba týden. Běloruské zásoby surové ropy přitom odhadují na 450 tisíc tun.
Spor mezi Moskvou a Minskem se vede o ceny suroviny na letošní rok. Rusko chce, aby Bělorusko platilo i vývozní cla z ropy, která proudí do jeho rafinerií. To Minsk odmítá a odvolává se na dohodu o celní unii mezi oběma zeměmi. Mluvčí ruského monopolního přepravce Transněft Igor Domin včera uvedl, že jednání o cenové struktuře na rok 2010 byla obnovena v sobotu. Běloruští představitelé včera označili zastavení dodávek za používání nepřiměřeného tlaku ze strany Moskvy. Další jednání lze očekávat až dnes, až skončí v Bělorusku oslavy vánočních svátků. „V Bělorusku říkají, že až bude v pondělí po svátcích, Lukašenko rozhodne, co dál,“ řekl jeden z odborníků, kteří přepravu ropy zajišťují. Bělorusko trvá na tom, aby Rusko dodávalo veškerou ropu bez cla. Tedy nejen ropu, která je určena pro domácí spotřebu v Bělorusku, ale všechnu ropu, která se na území Běloruska dostává. Rafinerie Naftan a Mozyr většinu ropy zpracovávají a reexportují na Západ, zatímco v Bělorusku zůstává jen zlomek produktů, které rafinerie vyrobí. Minsk hrozí, že pokud budou cla zavedena, bude chtít po Rusku, aby platilo za tranzit ropy do Polska a Německa až 45 dolarů za tunu, což je asi desetinásobek nynější ceny.
Přes Družbu, která patří k největší soustavě ropovodů na světě, proudí ropa do největších německých rafinerií. Ruská ropa přitom pokrývá německou spotřebu ropy asi z 15 procent. Mnohem závislejší je ale na Družbě Polsko, které surovinou z Družby kryje více než tři čtvrtiny své spotřeby.
Polsko a Německo proto současný spor velice bedlivě sledují. Mají ještě v živé paměti, jak obdobný spor v roce 2007 způsobil několikadenní omezení dodávek ropy. Evropští politici v minulosti opakovaně obvinili Rusko, které je největším světovým producentem ropy a zemního plynu, že používá rozsáhlou surovinovou základnu jako prostředek k zastrašování svých sousedů.
Rusko však veškerou kritiku odmítá a říká, že jen postupně přechází na tržní podmínky a přestává dotovat své sousedy levnou energií. Rusko se dostává do sporu hlavně s Ukrajinou a Běloruskem, tedy zeměmi, přes jejichž území přepravuje suroviny na lukrativní západoevropský trh. Evropská unie pokrývá ruským plynem asi pětinu své celkové spotřeby.
Bělorusko v listopadu podepsalo dokumenty, jimiž se zavádí třístranná celní unie s Kazachstánem a Ruskem. Po rozhovorech, které mezi sebou v prosinci vedli běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, bylo oznámeno, že Bělorusko bude ropu pro svou vlastní spotřebu z Ruska dostávat bez cla.
Původně Rusko s Běloruskem plánovaly, že zavedou unii, ve které by platila jedna měna a společná celní pravidla. Projekt ale nikdy nespatřil světlo světa, protože vztahy mezi oběma zeměmi začaly postupně ochlazovat. Moskva Lukašenka obviňuje, že neplní sliby, mimo jiné že neprodal klíčový běloruský majetek ruským firmám. Lukašenko zase tvrdí, že Rusko se odklání od původních záměrů.
***
Ropovod Družba
Družba je se svou délkou 4 tisíce kilometrů nejdelším ropovodem na světě. Byl postaven, aby zásoboval státy východního bloku ropou z oblasti středního Ruska.
Ropovod Družba začíná v jihovýchodní části evropského Ruska ve městě Samara, kde se sbíhají ropovody ze Sibiře, Uralu a Kazachstánu. Ze Samary pokračuje na západ a v běloruském Mozyru se rozdvojuje na severní větev (do Polska a Německa) a na jižní větev (vedoucí na Ukrajinu, do Maďarska, Slovenska a České republiky).
Ropovod Družba vede přes:
Bělorusko 2910 km
Ukrajina 1490 km
Polsko 670 km
Maďarsko 130 km
Litva 332 km
Lotyšsko 420 km
ČR a Slovensko 400 km
Ropovod na své trase překračuje 45 velkých řek, stejně jako 200 železničních tratí a dálnic.
Denně ropovodem proteče mezi 1,8 až 2 miliony barelů ropy (z toho 80 procent skončí v zemích EU).
Správcem ropovodu je ruská monopolní ropná společnost Transněft.
