MOSKVA/PRAHA V noci na včerejšek přivezli ruského kšeftaře Viktora Buta do věznice v New Yorku. Muž, přezdívaný „obchodník se smrtí“, zde skončil po vydání z Thajska, o které USA delší čas usilovaly.
Ve Spojených státech Buta obviňují z několika vražd, podpory terorismu, nezákonného obchodu se zbraněmi a praní špinavých peněz. Zbraně od Buta v hodnotě milionů dolarů navíc podle ministra spravedlnosti USA Erica Holdera chtěli teroristé použít k zabíjení Američanů. But už včera stanul před soudem, hrozí mu přitom až doživotní vězení.
Rusko bylo vydáním Buta do amerických rukou rozhořčeno. „Buta budeme i nadále hájit všemi dostupnými prostředky,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se odvolával na povinnost ruského státu vůči jeho občanům zadrženým v zahraničí. „Z pohledu zákona nemá to, co se stalo, racionální vysvětlení ani omluvu,“ píše se ve speciálním prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Rusové se pokoušeli deportaci Buta zabránit všemi možnými prostředky – nabízeli dokonce Thajsku ropu se slevou. Ani to ale nezabralo. Včera vůdce ruských nacionalistů Vladimir Žirinovskij navrhl, aby Moskva přerušila s Thajskem diplomatické vztahy. Jeden z ruských politických představitelů v této souvislosti Bangkok varoval, že ročně turisté z Ruska přinášejí do thajské ekonomiky přes miliardu dolarů. Ruský konzul v Thajsku vyjádřil značné pohoršení nad „spěchem,“ který vydání provázel. Butova manželka Alla označila thajskou vládu za „loutku v rukou USA“ a v Rusku jí mnozí dali za pravdu. Rozhořčená paní Butová nezapomněla ani na výhrůžku. Pokud prý Rusko nechá jejího manžela Američanům napospas, ten má „plné morální právo odkrýt všechna tajemství“. A právě toho se mnozí lidé v Rusku bojí. Nezávislí ruští novináři poukazují na Butovy styky na nejvyšších úrovních. Proto se některé kruhy obávají, že But promluví a odkryje, kdo z tamních politiků z těchto obchodů také bohatl. Například se spekuluje o místopředsedovi vlády Igoru Sečinovi, který je pravou rukou premiéra Vladimira Putina. Sečin totiž v 80. letech pracoval mimo jiné jako tlumočník v Mozambiku. Třiačtyřicetiletý But byl v Thajsku zatčen v roce 2008 na žádost USA.
Co přesně dělal? Výčet jeho aktivit je skutečně pestrý. Mimo jiné se mu podařilo navázat se na militantní hnutí, jako je třeba libanonský Hizballáh. Vlastními letadly dopravoval zbraně do Afghánistánu. Jeho napojení na ruské i jiné tajné služby je veřejným tajemstvím. Odhaduje se, že z kontraktů měli například pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU asi 30 procent ze zisku.
***
VIKTOR BUT
„Obchodník se smrtí“
* Narodil se v roce 1967, nejspíš v Dušanbe v Tádžikistánu. Prý byl i agentem KGB. Podle USA pašoval výzbroj do Afriky, Jižní Ameriky a na Blízký východ. OSN ho viní z porušení zbrojního embarga uvaleného na několik států. * Příběh Viktora Buta inspiroval hollywoodské filmaře k natočení Obchodníka se smrtí (2005) v hlavní roli s Nicolasem Cagem.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
