Silný Kreml - Rusové i okolní svět po volbách upravují vztah k Putinovu režimu
MOSKVA/PRAHA Kouzlo politologie spočívá v tom, že z různých úhlů pohledu lze jednu a tu samou věc vykládat zcela jinak. Nejinak tomu bylo po ruských parlamentních volbách, které většina politologů, ruských i západních, logicky vykládala jako triumf prezidenta Vladimira Putina a strany Jednotné Rusko, za kterou kandidoval.
Několik hlasů, například bývalého Putinova poradce Andreje Illarionova, poukazovalo na to, že vlastně o žádný úspěch nejde. A to proto, že přes masivní zneužití všech forem nátlaku na voliče dostal Putin „na čele“ Jednotného Ruska o několik milionů hlasů méně než v prezidentských volbách.
Velice viditelný byl Putinův „neúspěch“ v největších městech -v Moskvě, a především v domovském Petrohradu, kde jako starosta zahájil hvězdnou politickou kariéru. V nich dostal Putin a jeho strana nejméně hlasů v celé zemi.
„V Putinově plánu - síla Petrohradu“, stálo na předvolebních plakátech v bývalé metropoli carského Ruska, pokládané i v současnosti za bránu na Západ. „Petrohrad je městem, které se vždy odlišovalo od všech ostatních. Městem, v němž vždy existoval kritický vztah ke státu a státní moci,“ uvedl pro Süddeutsche Zeitung Alexej Sidorenko z Carnegieho nadace.
Podobně Putin „propadl“ v Moskvě, kde získal „jen“ 54 procent hlasů. Heslo primátora Jurije Lužkova, místopředsedy Jednotného Ruska - „Moskva hlasuje pro Putina“, tak příliš neuspělo. „Moskva je bohatá, ale lidé nemají pocit, že by za to měli projevovat vděk politikům,“ říká Sidorenko. A na otázku, proč v „provincii“ dopadly volby tak jednoznačně pro Putina, má vysvětlení: „Tam lidé hlasují tak, jak jim řekli v televizi.“
Komentátor ruské sekce britské rozhlasové stanice BBC Artem Krečetnikov si v této souvislosti všímá ještě jedné zajímavosti - relativního úspěchu levicové strany Spravedlivé Rusko, která byla založena jako „opoziční“ přímo na pokyn Kremlu. Putin se ale od této strany před volbami odvrátil, což jí paradoxně mohlo v Petrohradu přinést dvojnásobek hlasů oproti zbytku Ruska - přes patnáct procent.
Ať tak, nebo tak, Putin nevyšel z voleb s mandátem hlasu drtivé většiny Rusů, ba dokonce ani prosté většiny ruských voličů, protože nedostal ani 40 procent hlasů všech potenciálních voličů. Jak ovšem BBC dodává, ze západního hlediska se to takto počítat nedá.
Méně svobody už ne
Kdo se na to ovšem dívá optikou současných vládců Ruska, kteří, jak říká jeden vtip, „chtějí, aby všechno bylo jako za Sovětského svazu, jen obchody aby byly jako na Západě“, nemůže se divit, že Putinovo okolí se chová nervózně.
Plán jednotného Ruska prohlásit Putina „vůdcem národa“ podporuje podle sociologických průzkumů jen 17 procent Rusů a dvojnásobek je proti. A to přesto, že 84 procent Rusů je s Putinovou prací ve funkci prezidenta spokojeno. Dá se to přeložit i tak, že s dosavadními omezeními demokracie a svobody je většina Rusů smířena, ale „prezidentskou monarchii“ typu Kazachstánu nebo Turkmenistánu v Rusku nechtějí. A to ani s Putinem v čele.
***
Putinova volba: 4 možné varianty
pravomoce ruského prezidenta
* vydává dekrety s platností zákona
* navrhuje premiéra
* je vrchním velitelem armády
* navrhuje šéfa Národní banky
1 férová varianta
Putin odstoupí, ale ponechá si vliv a bude ho uplatňovat přes vládní kabinet a v roce 2012 se vrátí jako regulérní kandidát v dalších prezidentských volbách.
2 slabý prezident
Prezidentem se stane některý z lidí, kteří mu jsou bezvýhradně oddáni, například současný premiér Viktor Zubkov. Putin se stane premiérem s posílenými pravomocemi, pravomoce nového prezidenta se oslabí.
3 brzký návrat
Prezident zvolený v březnu rezignuje dříve, než v roce 2012. Putin se bude moci vrátit do funkce, protože mu ve zvolení nebude už bránit ústava.
4 nečekaná varianta
Putin během posledního roku udělal několik nečekaných kroků, které nikdo nepředvídal. Je proto možné, že i v závěru svého funkčního období zvolí nějaký další, zcela nečekaný tah.
Zdroj: Reuters, lup
