Ruské pokusy provrtat více než 3700 metrů ledovce nad Vostokem zatím zastavil roztříštěný led na vodní hladině, ve chvíli, kdy je od jezera dělilo asi 80 metrů. Ale plány zůstaly: „V roce 2010 se pomocí zařízení vyvinutého v Rusku provrtáme až k hladině,“ řekl časopisu Nature Valerij Lukin, ředitel ruského antarktického výzkumu.
Jezero leží asi 1200 kilometrů od mořského pobřeží pod jednou z ruských výzkumných stanic. Představuje patrně největší z přibližně 150 známých jezer, které radarové snímkování zatím pod antarktickým ledem objevilo. Je 250 km dlouhé a v nejširším místě měří 60 km. Průměrná hloubka činí 200 m, v jižní části až 800 metrů. Vědci se domnívají, že jezero je pod ledem už asi 35 milionů let a průměrné stáří vody se pohybuje okolo jednoho milionu let.
To je také důvodem mimořádného zájmu vědců. Voda by mohla poskytnout pohled do milion let staré zásobárny DNA. Proto by výsledky analýz jistě neobyčejně zajímaly i pracovníky vesmírného výzkumu, například při posuzování možného výskytu života na Jupiterově měsíci Europa.
Mezinárodní komise pro výzkum Antarktidy (SCAR) před více než deseti lety doporučila, aby se vrt zastavil přibližně 30 metrů nad hladinou jezera. Hlavní nebezpečí tehdy mezinárodní komise viděla v možné kontaminaci jezerních vod mikroby z vrtné soupravy.
Pro Rusy ovšem dosažení Vostoku představuje zásadní bod jejich antarktického výzkumu, a rozhodně se ho nehodlají vzdát. Připravili projekt výroby malého robota pro sběr vzorků. Pomocníka chtějí „vypustit“ do jezera otvorem pro vrtnou soupravu.
Když Rusové svůj plán před několika lety oznámili, zvedla se vlna kritiky založená na stejných argumentech jako zpráva SCAR. Ale od té doby Rusové splnili všechny požadavky, které na ně kladou mezinárodní smlouvy a v tuto chvíli je vrt „zcela legitimní“, potvrdil Nature americký zástupce ve SCAR Chuck Kennicutt.
Nyní už většina odborníků mlčí. Neznamená to, že by Vostok odepsali, ale novější výzkumy odhalily řadu dosud neznámých jezer a také „řeky“, které je spojují. Vostok tedy není tak izolovaný. Ti, kteří kvůli ruskému vrtu protestovali, dnes sami uvažují o sondách pod led. Například v USA je takových projektů několik.
„Už se kvůli jezeru Vostok tak nebojím,“ řekl Nature Robin Bell z Columbia Univerzity. „Je sice pořád výjimečné, ale myšlenka, že pod ledem jsou i další podobná prostředí – a ta můžeme pro budoucnost uchránit tím, že je necháme být – je uklidňující.“
