MOSKVA/PRAHA Nejmenší stát světa a téměř nikým neuznaná kavkazská enkláva podepsaly dohodu o navázání diplomatických styků.
Nauruská republika se stala po Rusku, Nikaragui a Venezuele čtvrtou zemí na světě, která oficiálně uznala samostatnost Abcházie a uzná v nejbližší době i suverenitu druhé separatistické gruzínské republiky, Jižní Osetie.
Rusko přišel tento diplomatický obchod na 50 milionů dolarů. Takový je totiž objem humanitární pomoci, kterou Moskva poskytne Nauru. Oficiálně nejde o úplatek za to, že Nauru uzná gruzínské republiky, které se za pomoci ruské armády odtrhly od Gruzie a i přes deklarovanou suverenitu jsou de facto součástí Ruska. Pravdou je ale to, že by bez uznání Abcházie a Jižní Osetie Nauřané žádnou humanitární pomoc od Rusů nedostali.
Není to poprvé, co se Nauřané snaží na svých diplomatických počinech vydělat. Necelých 13 tisíc obyvatel tichomořského ostrůvku bez kopců, lesů, vodních ploch, zato s vytěženými fosfátovými nalezišti, která vznikla z obrovského množství ptačího trusu, čelí totiž státnímu bankrotu. Nauru se proto už dříve pokoušelo zachránit podobným způsobem jako nyní uznáním Abcházie. Když ostrované zjistili, že vřelé přátelství s Tchaj-wanem málo vynáší, přimknuli se k Číně. Ta jim totiž slíbila, že za ně zaplatí dluhy za jediný létající letoun státních naurských aerolinek. Pak ale Tchaj-wan Číňany přeplatil, dočkal se uznání od Nauru on. Ani Rusové nejsou na poli tržní diplomacie nováčky. Poté, co Jižní Osetii a Abcházii uznala Nikaragua, vydělila Moskva ze státního rozpočtu hned 3,5 milionu dolarů a poslala je do středoamerické země jako výraz díků. Oficiálně ovšem na odminování severních oblastí Nikaraguy. V případě Venezuely jsou dodávky ruských zbraní do této země tak výhodné a štědré, že prezident Hugo Chávez s uznáním vůbec neváhal. Někdy ale Rusové s podobnou taktikou narazili. Například prezident Ekvádoru Rafael Correa, který byl v Rusku v říjnu, odolal nabídce získat velmi výhodné půjčky ve výši 200 milionů dolarů za to, že samostatnost Abcházie a Jižní Osetie podpoří.
Takové praktiky Ruska, které se snaží koupit si přiznání obou gruzínských oblastí, aby tak ospravedlnilo svou vojenskou přítomnost na území Gruzie, kritizovali i ruští odborníci. Podle profesora Moskevské státní univerzity Andreje Zagorského se Moskva snaží urputně o to, aby počet států, které přiznají de facto Ruskem okupovaná gruzínská území, byl stejný, jako zemí, které uznali nezávislost Kosova.
O autorovi| Autorka je spolupracovnicí LN
