PEKING Energeticky stále hladovější Čína si přijde na štědré dodávky ruského plynu. Vyplývá to z dohody, kterou včera podepsal ruský premiér Vladimír Putin se svým čínským protějškem Wen Ťia-pao.
Byla to jedna ze čtyřiceti vojenských a obchodních dohod v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, které Vladimír Putin během své třídenní státní návštěvy Pekingu uzavřel.
Podle této dohody by mohl ruský polostátní plynárenský monopol Gazprom dodávat čínské společnosti China National Petroleum Corp. až 70 miliard kubických metrů plynu ročně. Místopředseda ruské vlády Igor Sešin včera na dotaz tiskové agentury Ria uvedl, že by ruský plyn mohl začít proudit do Číny v letech 2014 a 2015. „Podle předběžných informací je zahájení dodávek plánováno na rok 2014 či 2015. Vše však bude záviset na trasách a zdrojích,“ citovala agentura Ria Igora Sešina.
Plynovod by měl na čínské území směřovat z východosibiřského ostrova Sachalin nebo ze západní Sibiře. Na dodávkách ruského plynu v rámci projektu Altaj od roku 2011 se obě strany domluvily už v březnu 2006. Doposud se ale Rusko s Pekingem nedokázalo dohodnout na cenových otázkách.
Otázka ceny za dodaný plyn je stále otevřena a podle generálního ředitele Gazpromu Alexeje Millera dosud nebyla uzavřena ani žádná přesnější smlouva. Sešin nicméně později řekl reportérům, že by cenové parametry mohly být rozhodnuty na začátku příštího roku.
Na dodávkách ruské ropy do Číny se obě země dohodly již začátkem letošního roku. V únoru podepsaly v Pekingu dvacetiletou dohodu o zásobování Číny ruskou ropou, za což Čína ruským ropným firmám půjčí 25 miliard dolarů.
Čtyřicítka dohod, které včera ruští a čínští představitelé podepsali, zahrnuje kromě dodávek plynu například dvě půjčky čínských bank ruským finančním institucím, z nichž každámá hodnotu 500 milionů dolarů.
Další dohody se týkají kupříkladu investic čínských firem do ruského stavebního průmyslu.
„Je to možná poprvé, co byly mezi čínskými a ruskými podniky uzavřeny obchodní dohody takové důležitosti,“ řekl po podpisu smluv místopředseda ruské vlády Alexandr Žukov, který doprovází ruského premiéra Putina na jeho současné čínské misi.
Nově uzavřené obchodní dohody výrazně navýší bilanci vzájemného obchodu mezi oběma státy. Ta podle čínských údajů v roce 2008 vzrostla na 42 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek objemu v roce 2004.
Kromě bilaterálních otázek, jako je kupříkladu vzájemné informování před plánovaným odpálením balistických střel, má Putin v Číně jednat také o mezinárodních problémech, jako jsou kontroverzní jaderné programy Severní Koreje a Íránu.
Tabulka
Gazprom
Objem těžby plynu
v miliardách metrů krychlových
2001 512,0
2002 525,6
2003 547,6
2004 552,5
2005 555,0
2006 556,0
2007 548,6
2008 549,7
2009 490,0 (plán)
2010 520,0 (plán)
