Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Rusové úspěšně šlechtí vlkopsa

Česko

Schopnosti „nového“ zvířete již vyzkoušeli v Čečensku.

Při zadržování osob se prý ukázal mnohem lepší než německý ovčák.

MOSKVA/PRAHA Už v minulosti Rusové prosluli vášní vyvíjet zcela nové tvory či rostliny. Nebyl to jen Mičurin. Například v 70. letech minulého století akademik Dmitrij Beljajev zkoušel křížit lišky tak, aby vygeneroval jen zcela poslušné jedince. Povedlo se mu nakonec získat zvíře, které vypadalo jako liška, ale chovalo se jako pes. Spolu s charakterem se změnil i vzhled – ocas se zvedal vzhůru a kroutil se jako prasečí. Asi nejodvážnější pokusy se prováděly v SSSR, kde ve 20. letech minulého století údajně křížili člověka s opicí. V současnosti se ruská věda soustředí na „přízemnější“ projekty. Vzniká vlkopes, který by měl sloužit Rusku bez nároků na mzdu, bez reptání a bez ohledu na politické klima.

V Permském institutu vojsk ministerstva vnitra jsou prý ve svém oboru nejlepší a jejich výzkum je pokládán za unikátní. Reportér listu Moskevský komsomolec popsal nový druh polodivokého tvora jako impozantní zvíře s mohutnou hlavou a svaly jako provazy. Vyniká čichem až šestkrát lepším, než mají psi, neštěká, ale vyje, což prý lidem není příjemné. Zato najde pronásledovaného v domě za 20 vteřin, zatímco ovčákovi to trvá až 6 minut. Jestliže ovčák uběhne za den 30 kilometrů, vlkopes po třídenním hladovění urazí denně až 200 kilometrů. A žije až dvakrát déle než pes.

Křížence vlka a psa se prý již povedlo vyzkoušet v praxi. Pracoval v Čečensku a při zadržování osob se ukázal mnohem lepší než německý ovčák. „Ve srovnání s vlkopsem je německý ovčák těžká, neohrabaná kráva,“ říká „otec“ tohoto tvora, doktor biologických věd Vjačeslav Kasimov. Ten s pokusy zkřížit vlka a psa začal před deseti lety. Vycházel ze zkušeností Němců, kteří v 70. letech minulého století zkoušeli podobné křížení, jenže se jim vlkopsa nepodařilo ničemu naučit – bylo to neřiditelné zvíře. Kasimov se rozhodl vyjít z pokusů s liškami. Věděl, že pět procent divokých zvířat je vůči člověku tolerantní. Vybíral, až jako první na světě překonal bariéru ostražitosti vůči člověku u vlků a jejich kříženců.

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN