BRNO Ruský jazyk opět jako povinný předmět? V Brně ano a zdaleka už ne jen výjimečně. Ruština zažívá nebývalý rozkvět a mnohé školy dlouho hledají kvalitní učitele.
Pociťuje to i katedra ruského jazyka brněnské pedagogické fakulty. „Před přibližně pěti lety jsme přijímali dvacet studentů. Teď jich bereme 45 v dvouoborovém studiu a stejný počet v jednooborovém,“ potvrdila Simona Koryčánková, která na fakultě ruštinu učí.
„Ruštinu mají jako druhý povinný jazyk naši primáni od roku 1992, kdy škola vznikla. A už první absolventi školy s ní slavili velký úspěch, když si hledali uplatnění,“ uvedla zástupkyně ředitele EKO gymnázia Jana Pomazalová. Ruštinu na škole učí pět kantorů, ve dvou případech rodilí mluvčí.
O renesanci ruštiny se zasloužil zájem žáků, kteří začínají vnímat i možnost lukrativního uplatnění třeba jako zástupci západních firem v Rusky mluvících zemích.
Ruština pozvolna přemáhá němčinu i španělštinu Další školy zatím ruštinu zavádějí jako volitelnou. Například gymnázium Globe s ní nahradilo španělštinu. „Zájem je zatím značný, uvidíme, jak to vydrží,“ řekla zástupkyně ředitelky Ludmila Bystroňová. Pozadu nezůstávají ani státní školy. „Mívali jsme dvouletý nepovinný kurz, ale od letošního školního roku mají naši studenti ruský jazyk jako jeden z povinných od prvního ročníku,“ řekl ředitel gymnázia Elgartova Tomáš Papírník.
Sami žáci jsou spokojení. Když Tomáš Zouhar začal studovat na brněnské střední odborné škole ochrany osob a majetku, dostal ruštinu jako povinný předmět. „Nelituji toho. Ten jazyk se mi hrozně líbí,“ svěřil se. Včera měl štěstí - byl jedním z deseti brněnských vítězů soutěže Co víš o Moskvě, které vláda Moskvy pozve na návštěvu města. Rusové se totiž snaží studium své mateřštiny podpořit. „Potvrzuje se, že děti už nehledí na stereotypy dospělých a hledají si k Rusku vlastní vztah. Zjišťují jeho krásy a význam ruštiny například pro oblast obchodu,“ podotkl ruský generální konzul v Brně Viktor Ivanovič Sibilev.
Zájem o ruštinu potvrzují různé školy. „Standardně ji nyní nabízí více než polovina brněnských gymnázií. Záleží ale vždy na tom, zda se sejde dostatek zájemců,“ tvrdí mluvčí krajského úřadu Jiří Klement. Učitelé si musejí osvěžit znalosti, jezdí na kursy Učitelé, kteří ruštinu vystudovali před lety, si tak musí osvěžovat znalosti. „Máme kontakt na většinu učitelů ruštiny na jižní Moravě, Česká asociace rusistů jim nabízí vzdělávací kurzy,“ dodává Koryčánková z pedagogické fakulty.
Školy, které ruštinu nabízejí, však občas řeší jiné problémy. Domluvit zájezd do Anglie nebo německy mluvících zemí není problém. Ale do Ruska? „To není dnes zdaleka tak jednoduché jako jet na Západ. Už se nám ale podařilo zorganizovat nějaké výměnné pobyty,“ podotkla zástupkyně EKO gymnázia. Podle smlouvy mezi Jihomoravským krajem a ruskými oblastmi se konají i výměny studentů. To by mělo usnadnit například získávání víz, která jsou stále k cestě do Ruska nezbytná.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
