Od počátku léčby růstovým hormonem uběhlo půlstoletí. O historii a současných metodách hovoří profesor Jan Lebl, přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Jaká výročí spjatá s růstovým hormonem si připomínáme?
Před dvaceti lety, v roce 1987, byl poprvé uměle vyroben růstový hormon totožný s růstovým hormonem člověka. Od té doby je možné látku vytvářet v potenciálně neomezených množstvích a používat ji léčebně u dětí, případně i u dospělých. Byl to začátek současné éry růstového hormonu.
Když se ale podíváme ještě více do minulosti, tak právě před padesáti lety vyšel v jednom americkém odborném časopise první článek popisující léčbu dítěte růstovým hormonem. Autoři oznámili, že se během deseti měsíců zvýšila rychlost růstu pacienta. Tehdy se však růstový hormon získával jako výtažek z mozkových podvěsků zemřelých osob. Tímto způsobem, z dnešního hlediska nedokonalým, ale tehdy vpravdě revolučním, byly děti léčeny prvních třicet let.
Proč nedokonalým?
Jednak proto, že výchozí „suroviny“ bylo vždycky omezené množství. A za druhé, mozkové podvěsky jsou vlastně součástí mozkové tkáně. Z toho faktu vyplývající rizika se projevila bohužel až po dvaceti letech. V roce 1984 a 1985 zemřeli čtyři lidé, kteří v předcházejících desetiletích růstový hormon dostávali. Pacienti podlehli vzácnému degenerativnímu onemocnění mozku, tzv. Creutzfeldt-Jacobově nemoci, jež je přenášena priony. Nade vši pochybnost se ukázalo, že se infikovali tehdejším růstovým hormonem. Přípravek byl sice čištěný, ale likvidaci všech prionů tehdy nebylo možné zaručit. Dnes je léčba bezpečná, protože se růstový hormon vyrábí v laboratoři.
Jak léčba růstovým hormonem v praxi vypadá?
Látka se musí vpravit do těla injekčně. Nevpichuje se však do žíly, ale do podkoží. Z něj se vstřebává do krevního oběhu. To je velká výhoda, protože podkožní injekci může dávat laik. Dětem dávají injekce doma rodiče. Starší děti si dokonce mohou injekci vpíchnout samy. Látka se podává každý den, nejlépe večer před spaním, protože i u zdravých lidí se nejvíce růstového hormonu vytváří v průběhu noci. Léčené děti obvykle nemívají s přijetím injekcí problémy. Jednak jsou injekce relativně příjemné a jednak dítě porozumí tomu, že po nich vyroste, což vnímá pozitivně.
Lze přimět podvěsek mozkový, aby navzdory vrozené poruše začal produkovat růstový hormon?
To dnes neumíme a zřejmě to nebude možné ani v blízké budoucnosti. Celý systém výroby růstového hormonu je totiž v těle poměrně přesně řízený, pokud je už jednou narušen, ať vrozenou nebo získanou poruchou, tak ho nedokážeme obnovit. Léčba růstovým hormonem je navíc v principu snadná a tělo ji dobře snáší. Dramatické pokusy o zásah do mozku proto nejsou na pořadu dne.
***
Z pořadu Ženšen, který vysílá stanice Český rozhlas Leonardo dnes v 18 h na adrese www.rozhlas.cz/leonardo
