Jedna z moudrostí, kterými mne častovali moji znojemští předci, zněla: Ryba musí plavat. Ne ovšem ve vodě či na talíři, ale v žaludku. A tak jsme ryby s bratrem radostně zapíjeli. Zprvu lehounkým vinným střikem, s přibývajícími roky i plnohodnotným vínem. K tučnějším, jako je kapr či sumec, se velmi dobře hodil suchý Veltlín nebo Rýňák s výraznější kyselinkou, ale i mladý suchý Portugal. Pstruh, lín, candát, okoun, cejn či jelec dobře plavali v bílých vínech plnějších.
Dnešní recept na pstruha si přímo žádá víno sice sušší, ale ve vůni i v chuti výraznější a plnější. Takový je například Ryzlink rýnský 2008, pozdní sběr z vinařství Sonberk. Pochází ze stejnojmenné, mírně svažité viniční tratě, odkud je nádherný výhled přes Mušovská jezera na Pálavu. Patří do katastru vinařské obce Popice, která se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti. Je to víno krásné jiskrné zlatozelenkavé barvy s bohatě se rozvíjející květinovou vůní. Najdeme v ní tóny lipového květu a medu. Podobné tóny najdeme i v chuti. Ta má navíc pevnou minerální strukturu, která skvěle obstojí se soustem zauzeného pstruha. Po polknutí víno nádherně dlouho a čistě doznívá na patře a volá po dalším soustu a doušku.
Vinařství Sonberk neexistuje sice ještě ani deset let, ovšem stejnojmenná viniční trať, z níž zde připravují vína, je zmiňována už ve třináctém století. Díky pečlivé práci ve vinohradu, redukované sklizni a umění sklepmistra patří vína ze Sonberku k tomu nejlepšímu, co lze u nás v současné době ochutnat. Vinařství stojí za to i navštívit. Je postaveno přímo ve vinohradu podle návrhu známého architekta Josefa Pleskota a skvěle zapadá do mírně zvlněné krajiny.
