Městskou rychlodráhu je třeba oddělit od projektu přestavby brněnského železničního uzlu. Hlavně kvůli času, říká generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. S kolegy řešil další postup poté, co soud zrušil územní rozhodnutí stavby.
* LN Máte na starosti většinu železničních tratí v republice. Kdyby záleželo na vás, stavěla by se brněnská rychlodráha, tedy nové spojení současného a plánovaného nádraží?
Každá z variant přestavby brněnského železničního uzlu, která během těch let přišla, má své výhody i nevýhody. Každé řešení je určitým kompromisem. Platí to i u toho, pro něž se snažíme získat územní rozhodnutí, stejně jako u varianty s doplněnou rychlodráhou. I ta může přinést některá pozitiva. Její smysl ale musí potvrdit podrobná odborná studie, do té doby je předčasné se vyjadřovat.
* LN Proto jste tedy v grémiu řešícím přestavbu brněnského železničního uzlu rozhodli, že žádost o územní rozhodnutí o rychlodráhu nedoplníte?
Nyní by to přineslo negativa pro současný projekt. Zejména výrazné zpoždění. Rychlodráhu je třeba řešit jako samostatnou stavbu. Chceme pokračovat v započaté práci, aby modernizace brněnského uzlu mohla začít co nejdříve. Závisí na tom i možnost získání evropských dotací. Proto je lépe rychlodráhu oddělit, ale nevyloučit ji. Aby ji například bylo možné do nového nádraží zapojit či ji brát v úvahu při řešení vlastnických vztahů k pozemkům.
* LN Rychlodráha má vést nad zemí, má být součástí brněnské dopravy, ale jezdit po ní mají vlaky z okolí Brna. Kdo ji zaplatí a kdo bude jejím majitelem ?
O vlastnictví by se muselo rozhodnout. Pokud by investorem byl stát, potom by zřejmě přešla do správy naší organizace. Zatím se ale na myšlenku rychlodráhy snažíme dívat spíše z hlediska logiky řešení, ne vlastnických vztahů.
* LN Nesměřuje ale vše k tomu, že nové nádraží v odsunuté poloze už bude stát, ale rychlodráha z něj ke starému nádraží ne?
Je otázka, zda a jak se v čase oba projekty setkají. Právě to závisí na konkrétním zvoleném řešení. Teď se musíme snažit, aby se v rámci přestavby železničního uzlu nestaly nevratné kroky, které by stavbu rychlodráhy vyloučily.
* LN Věříte, že ekonomická krize nemůže přestavbu brněnského uzlu ohrozit? Nebo ji dokonce stejně jako zástupci ministerstva dopravy máte za stavbu vyloženě protikrizovou?
I z vystoupení zástupců vlády a jejího ekonomického poradního týmu jednoznačně vyplývá, že investice do dopravních staveb mohou být jednou z cest boje s krizí. Zejména pokud se týká těch staveb, k nimž by stejně jednou došlo a které navíc zůstanou v majetku státu. Multiplikační efekt takového typu staveb je skutečně vysoký. Nesouvisí to jen s vlastními stavebními firmami, ale i s dalšími souvisejícími aspekty, výrobci a dodavateli materiálu, komerčními aktivitami v okolí a podobně. To jsou věci, které by nejen regionu nepochybně pomohly. Proto předpokládám, že případné škrty v investicích by byly velice odpovědně zvažovány.
* LN Jste ale v situaci, kdy musíte znovu čekat na územní rozhodnutí. O kolik se tedy začátek přestavby posune?
Snažíme se, aby ke zpoždění víceméně nedošlo a dodrželi jsme původní harmonogram. Přestože musíme znovu čekat na vydání územního rozhodnutí, pokračujeme ve zpracování projektu stavby. Budeme se také snažit znovu projednat všechny sporné body, vysvětlovat lidem, kteří mají odlišný názor. Jsme připraveni i na určité kompromisy, které by případně mohly náš projekt vylepšit - nebráníme se diskusi o žádných variantách, závisí však, nakolik jsou uskutečnitelné. Například protihluková opatření jsou tím nejmenším, co můžeme udělat.
* LN Tu otázku asi uslyšíte nerad, ale přesto: kdy se tedy při přestavbě brněnského uzlu poprvé začne skutečně kopat?
Už se kope, vzniká první etapa - odstavné nádraží v Heršpicích. Zatím stála 1,8 miliardy, letos tam má jít další miliarda a stavba má skončit v květnu 2010. Zcela logicky by tedy měl další posun nastat ve druhé polovině roku 2010, nebo na přelomu roku 2010 a 2011, kdy už začne sama přestavba.
* LN Vsadil byste si na to?
Řekněme to tak: na železnici jsme si zvykli, že je potřeba držet určitou vysokou míru optimismu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
