Vyplynulo to z bleskové kontroly, kterou včera fakulta udělala podle takzvané matriky studentů. Běžná doba doktorského studia jsou tři roky, osm lidí získalo na fakultě titul za dobu kratší než dva roky, jeden dokonce za méně než rok.
Mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek však tvrdí, že na rychlém studiu není nic podezřelého. „Dosud zjištěná fakta v žádném případě nenasvědčují jakýmkoliv hypotézám o podezřelých rychlostudentech na fakultě sociálních věd,“ řekl Hájek. „Většinu z těchto absolventů tvoří přední, světově uznávaní odborníci, kteří například z politických důvodů nemohli v minulém režimu získat titul kandidát věd a po roce 2000 doktorské studium absolvovali jako podmínku pro následné habilitační nebo profesorské řízení.“
Mluvčí Hájek však nechtěl prozradit, kdo konkrétně vystudoval za kratší než obvyklou dobu. „Víc nemohu říci,“ sdělil včera s příslibem, že dnes bude možná vedení univerzity sdílnější: „Možná řekneme jména, je to jeden z možných vývojů situace.“
Fakulta ke kontrole přistoupila kvůli výrokům budoucího děkana Jakuba Končelíka. Ten upozornil, že někteří starší pedagogové získali tituly ne zcela běžným způsobem. Vědeckou hodnost potřebovali, aby mohli setrvat ve svých funkcích.
Končelík však zároveň uvedl, že nepochybuje o tom, že si tito lidé tituly zaslouží. „Několik fakultních funkcionářů absolvovalo doktorské studium v kratším čase,“ říká Končelík. „Je to ale logické. Oboru se věnují léta, jsou to osobnosti. Nemám pochybnost o oprávněnosti těch doktorských titulů ani o tom, že jejich práce jsou špičkové. V mých očích je všechno v pořádku.“
Prověrka skutečné doby studia začala po skandálu na plzeňské právnické fakultě také na některých dalších fakultách. Například na právnické fakultě v Praze, Brně a Olomouci. Také tady byly zjištěny případy podezřele krátkého studia.
