KOMENTÁŘE LN
Osedlákovi, který kvůli jednodennímu výdělku umoří dobytek, si všichni pomyslí, že je hlupák. O exekutorovi, který žene dlužníka mimo zákon, musí podobné hodnocení platit dvojnásob. Má to podobnou logiku, jako byste dlužníkovi usekli ruce a pak se divili, že nemůže pracovat.
Je samozřejmé, že po zkušenostech z devadesátých let se zákonodárci snažili exekuce – a tvrdší postup vůči dlužníkům vůbec – zjednodušit. Avšak jak se v poslední době ukazuje, sami exekutoři se často chovají iracionálně, a nejenže přitom svévolně poškozují třetí osoby, ale jako v případě pana Michala Ondřeje téměř znemožňují umoření dluhu. Není nutná nadprůměrná inteligence k tomu, aby exekutor pochopil, že pokud někomu zrekvíruje plat (tj. zaměstnavatel dotyčnému na účet posílá jen životní minimum) a následně nechá obestavit i účet dotyčného s tím zbytkem na živobytí, dotyčný buď umře hlady, anebo začne podvádět. Představa takto postiženého dlužníka, který se ohrazuje proti exekutorovi u soudu, je pak „přízrakem z říše čtvrté dimenze“.
Případ pana Ondřeje je velmi pěknou ilustrací toho, jak exekutoři občas nefungují, respektive jak si zjednodušují život. Do exekuce se dostal tím, že ručil kamarádovi. Jenže kamarád se dal na černotu a volí postup, který svého času proslavil Vladimír Železný, tedy formálně nemá majetek. Navíc pracuje načerno, a tak „nemá“ ani příjem. Dostat se tomuhle vykukovi na kobylku není snadné, proto se exekutor rozhodl „podojit“ ručitele.
Jestli nakonec všechno „dobře“ dopadne a ručitel dluh splatí, jaké bude poučení pro občany? To první je nejjednodušší, neručte za půjčky. To druhé je pak mnohem drsnější: když se vám nedaří splácet půjčky, nelamte si s tím hlavu, začněte žít „načerno“ a nic se vám dost dlouho nestane. Jestliže váš dluh zaplatí „hloupý“ ručitel, v nejhorším se na vás bude hojit v nákladném občanskoprávním sporu.
Ve scénáři pro dlužníka nejhorším tedy uplyne pár let, než se ke splácení vůbec přikročí. A to ještě sázíme na variantu, že soudy budou fungovat rychle a racionálně. Tohle má být žádoucí stav?
Čtěte „Nezbylo mu ani...“ na str. 4
