16. června 2017 19:52 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

S Klausem měl chladný vztah. Kohl byl v otázce česko-německých vztahů zdrženlivý

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Helmut Kohl a Václav Klaus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Helmut Kohl a Václav Klaus. | foto: Archiv Mafra

Berlín/Praha Bývalý německý kancléř Helmut Kohl, jehož životní cesta se v pátek uzavřela ve věku 87 let, se za svého působení v úřadu kancléře vyjadřoval k otázkám česko-německých vztahů sporadicky. Svůj podíl na jeho zdrženlivosti měly patrně i chladné vztahy přesvědčeného Evropana Kohla s tehdejším českým premiérem Václavem Klausem, jejichž postoje k otázkám evropské integrace se zásadně lišily.

Českoslovenští disidenti se od Kohla nedočkali takové podpory, jakou jim prokázal svou slavnou pražskou „snídaní“ v prosinci 1988 francouzský prezident François Mitterrand, ale ve vztazích mezi Východem a Západem Kohl zdaleka nevystupoval jako „neutrál“.

V říjnu 1989 Kohl nepřímo podpořil Václava Havla svou přítomností při udělování prestižní mírové ceny Západoněmeckého knižního obchodu ve Frankfurtu nad Mohanem. Havel tehdy nemohl cenu převzít osobně, protože tehdejší československé orgány mu nepovolily výjezd.

Helmut Kohl a Václav Klaus.
Státní návštěva Helmuta Kohla v Praze.

V době masového exodu východních Němců na zastupitelství SRN v Praze, Varšavě a Budapešti v říjnu 1989 Kohl 3. října 1989 telefonoval předsedovi československé federální vlády Ladislavu Adamcovi. Výsledkem jejich jednání byla dohoda o odjezdu uprchlíků z ambasády do západního Německa.

Po změně režimu v únoru roku 1992 Kohl v Praze spolu s tehdejším prezidentem Václavem Havlem podepsal smlouvu o spolupráci mezi oběma zeměmi.

Chybějící porozumění s českým sousedem, které komplikovala otázka Němců vysídlených po druhé světové válce z tehdejšího Československa, však příliš často nekomentoval. V květnu 1995 k tomu ve vládním prohlášení řekl, že „chceme dospět k rozumným řešením“ a že je třeba se chopit „podané ruky“ Václava Havla.

Zemana kritizoval za výroky o sudetských Němcích

A svůj postoj k otázce vztahu Německa k Praze vyjádřil slovy, že jde především o „záležitost šéfů“ příslušných ministerstev, kteří musí „sladit své postupy“. On sám prý bude odpovědný za to, jestliže se vztah uvolní jen povrchově, protože se o něm příliš dlouho jednalo.

Patrně nejvíce se k česko-německým vztahům vyjádřil v lednu 1997 po podpisu česko-německé deklarace: „Chceme poprosit o odpuštění a chceme odpustit,“ řekl tehdy Kohl k historické odpovědnosti Německa za bezpráví, jehož se nacisté dopustili na Češích. Vzápětí však prohlásil majetkové otázky spojené s poválečným odsunem Němců z Československa za nadále otevřené.

Později Kohl nesouhlasně hodnotil připomínky českých politiků k obsazování sudetských Němců do koordinační rady česko-německého Diskusního fóra. Toto jmenování označil za plně suverénní záležitost Německa a vyřazení sudetských Němců pro něj za „zcela nepřijatelné“. A v srpnu 1998 v tomto smyslu ostře kritizoval tehdejšího českého ministerského předsedu Miloše Zemana za jeho výroky o sudetských Němcích.

ČTK
  • 9Diskuse

Najdete na Lidovky.cz