| Mucha chtěl mít epopej na Letenské pláni |
|
Správcem Muchovy Slovanské epopeje je Galerie hlavního města Prahy. Její ředitelka Petra Hoftichová si přeje vystavit cyklus v Praze. Tak to určitě zamýšleno nebylo a ani to tak není. Mucha si sám navrhl, jak má vypadat výstavní pavilon, dokonce jednu dobu navrhoval postavit ho na Letenské pláni, sám si určil rozmístění jednotlivých obrazů. Měl to všechno dokonale propracované a koneckonců Praha ten dar přijala, i se všemi darovacími podmínkami. LN Jenže už v roce 1928 napsal Josef Čapek do Lidových novin, že to dílo budí v české umělecké obci „uleknutí a protesty“. Cítilo se to jako jakýsi malér, velká malířská práce, která nedosahuje žádoucích uměleckých hodnot, psal tenkrát Čapek. Z čeho ty rozpaky pramenily? To dílo je prostě jiné, než jak si umění představoval Čapek nebo modernisti. A jen obtížně se zařazuje do nějakého uměleckého proudu. Mucha byl osobitý, tohle dílo navíc zdánlivě vypadá jako národopisná záležitost nebo jako něco, co je obsahově už přežitek. To, co Muchu proslavilo, tedy čistá secese, to ale není. LN Není to ostuda, že ani po sedmdesáti letech epopej v metropoli nevisí? V době kolem 2. světové války nebyla odvaha to prezentovat z politických důvodů. Ukazovat Slovany až na Rujaně a provokovat tak fašistické Německo, to si magistrát nedovolil. A komunistickým primátorům bylo jedno, kde Mucha je. Hlavně, když nebyl vidět. |
Realizace stavby se prý oddaluje a hrozba ztráty epopeje tak narůstá. „Stavební řízení bylo přerušeno. Obávám se investičních zájmů Incheby, která je dlouhodobým nájemcem Výstaviště a má s ním vlastní plány,“ tvrdí architekt Jindřich Smetana, který s Tomášem Kuklíkem pavilon pro epopej navrhl. Incheba podle něho koncem loňského roku nečekaně uvedla, že s domem nesouhlasí.
Pokud stavební úřad řízení zastaví, o povolení se bude muset žádat znovu. Termín dostavby v roce 2010 by pak byl ohrožen. Podle městského radního pro kulturu Milana Richtra dům stát bude. „Inchebě ustupovat nechci a nebudu,“ říká Richter.
Podstata sporu je podle něj ve vizuálním pojetí navrženého pavilonu. Mucha maloval cyklus Slovanská epopej osmnáct let (od roku 1911). Jde o cyklus dvaceti pláten, které oslavují historii Čechů a Slovanů, ale zobrazují i jejich mýty, například o praotci Čechovi. Obrazy jsou tak velké, že celkem zabírají rozlohu 64 metrů čtverečních, tedy menšího hokejového stadionu. Každý obraz měří přes 6 metrů, šířka dosahuje téměř 9 metrů.
Mucha si pro ně představoval pavilon v jakémsi romantickém duchu, který by se blížil historizujícím architektonickým stylům. Architekti Smetana s Kuklíkem ale navrhli moderní, takřka asketický dům, který vypadá jako krabička od sirek postavená na bok. Má stát přibližně 170 milionů korun.
Spěch kolem stavby ale nyní vzbudily zejména právní aspekty případu. Podle některých právních analýz se může stát, že pokud město nepostaví pavilon do sedmdesáti let od smrti Muchy, o dílo přijde. Cyklus, který už desítky let místo Prahy zdobí zámek v Moravském Krumlově, by pak připadl Muchově rodině.
Zda takové nebezpečí reálně hrozí, nevědí s jistotou ani právníci. „Naše kancelář vypracovala právní stanovisko v této věci, ale jsem vázán povinností mlčenlivosti,“ sdělil advokát Jan Mikš z právní kanceláře Mikš&Suk. Připustil, že jednoznačný právní názor na tento problém neexistuje, pražský magistrát je si nebezpečí vědom. „Právníci o tom vedou diskusi, tak raději přeneseme epopej co nejdříve do Prahy,“ říká Richter. Nejdříve do nějaké už existující stavby na Výstavišti, později do nového pavilonu.
