Režisér Steven Spielberg v únoru odstoupil od spolupráce s olympiádou v Pekingu. Role uměleckého poradce při zachycení vzniku her se vzdal kvůli politice Číny vůči Dárfúru. Dokument o přípravě olympiády v komunistické Číně nazvaný Vision Beijing nakonec bez Spielbergova dohledu natočili renomovaný hongkongský tvůrce Andrew Lau Wai-keung a Brit Daryl Goodrich. „Šokovalo mě a překvapilo, že Steven odstoupil ze spolupráce s pekingskou olympiádou,“ komentoval Spielbergovo rozhodnutí Lau. „Je jasné, že olympiáda je pouze o sportu a nemá nic společného s politikou.“ Ne tak docela. Filmaři se k olympiádě stavěli v historii různě. Pokoušeli se o objektivní záznam, politické poselství i bezuzdnou komedii. Úspěšněji si přitom v zápolení s olympiádou vedly dokumenty než hrané filmy.
Zřejmě nejslavnějším a nejoceňovanějším filmem o olympijských hrách je umělecky ambiciózní dokument Leni Riefenstahlové Olympia, oslavující olympiádu v Berlíně v roce 1936, pořádanou pod dohledem Adolfa Hitlera. Olympia je také dílem nejkontroverznějším. Ve filmografii Riefenstahlové totiž v době, kdy ji Mezinárodní olympijský výbor požádal o zdokumentování her, už figuroval stylově podobně opulentní snímek Triumf vůle, zaznamenávající sjezd nacistické strany v Norimberku. Podle kritiků Riefenstahlové je Olympia neobyčejně efektivní propagandou nacistického režimu, podle jiných je antinacistickou oslavou solidarity a lidskosti.
Nedosažitelná Leni Riefenstahlová v podstatě stanovila metu pro budoucí filmový záznam olympiád. V roce 1964 při příležitosti olympiády v Tokiu najala japonská vláda k zaznamenání her renomovaného režiséra Kona Ičikawu, kterému dala k dispozici armádu techniků a kameramanů.
Zadání bylo jasné: předvést Japonsko jako skvělého hostitele a pokusit se trumfnout Riefenstahlovou. Stylově Ičikawa vytěžil maximum z použití širokoúhlých kamer. Ty mu například umožnily zachytit všechny sprintery v jednom záběru. Tokio nebylo jedinou olympiádou, kterou Ičikawa zachytil. V roce 1972 byl společně s dalšími sedmi filmaři – včetně Miloše Formana – přizván k natáčení dokumentu o mnichovské olympiádě Viděno osmi. Tragédií poznamenaná akce přitahuje filmaře nejvíce.
V roce 1999 natočil Kevin Macdonald Oscarem oceněný dokument Jeden den v září, rekonstruující únos izraelských olympioniků palestinskými teroristy. Macdonaldovu snímku předcházelo drama 21 hodin v Mnichově z roku 1976. V roce 2005 si tragédii vzal jako výchozí bod pro svůj hraný film Mnichov Steven Spielberg, který třicet tři let starou kauzu využil k aktuálnímu politickému vyjádření.
Chopit se olympiády v hraném filmu se filmařům daří o něco méně než v dokumentu. Hraných filmů o samotném olympijském dění překvapivě neexistuje mnoho. Vysvětlením může být, že diváci si s olympiádou spojují autenticitu a drama v reálném čase a rekonstruovat něco takového později není divácky příliš lákavé. Navíc, zdramatizovat hod oštěpem nebo atletiku není tak snadné jako příběh dvou boxerů. Hrané filmy o olympiádě se tak dělí v podstatě do dvou hlavních proudů: buď je to dramatizace nějaké pohnuté události (Mnichov) nebo, ve většině případů, životopisný snímek věnující se osudu konkrétního atleta, často amatéra (Prefontaine, Létající Skot, Jim Thorpe – All American...), který recykluje standardní vyprávěcí vzorec o vzestupu jednoho člověka ke slávě přes všemožné překážky. Jistou výjimkou je čtyřmi Oscary oceněný snímek Ohnivé vozy, který mísí olympijskou atmosféru Paříže 1924, olympijskou ideu a dva silné osobní příběhy atletů – křesťana Erica Liddella a Brita židovského původu Harolda Abrahamse – s rasovým podtónem.
Kategorií samou pro sebe jsou pak v rámci zimních olympiád filmy o krasobruslení, které, co se disciplíny týče, suverénně vedou. Logicky. Nejlépe se na ně naroubuje romance. Olympiáda se zcela nevážně ocitá i v bohapustých parodiích. Příkladem za všechny je snímek Bláznivá olympiáda (2005) o úředníkovi, který předstírá, že je retardovaný, aby mohl soutěžit na olympiádě pro mentálně postižené.
***
Olympiáda ve filmu
Paříž 1928 Ohnivé vozy (1981, režie Hugh Hudson) Berlín 1936 Olympia (1938, Leni Riefenstahlová, na snímku) Tokio 1964 The Tokyo Olympiad (1965, Kon Ičikawa) Mnichov 1972 21 hodin v Mnichově (1976, William A. Graham) Jeden den v září (1999, Kevin Macdonald) Mnichov (2005, Steven Spielberg) Peking 2008 Vision Beijing (2008, Andrew Lau Wai-keung, Daryl Goodrich)
