Švédská automobilka ztrácí tři miliardy švédských korun ročně, snaží se restrukturalizovat a hledá nového partnera.
TROLHATTAN/PRAHA Švédská automobilka Saab včera zažádala švédský soud o ochranu před věřiteli. Mateřská firma General Motors (GM), která sama čelí ohromným dluhům a musela žádat o pomoc americkou vládu, už nehodlá Saabu dále poskytovat peníze a financovat jeho ztrátový provoz.
Švédská legenda, která v Trolhattanu vyrábí auta od roku 1949, se tak zřejmě od prvního ledna příštího roku osamostatní. Saab loni ztratil asi tři miliardy švédských korun (přibližně 7,6 miliardy českých korun) a očekává podobnou ztrátu i letos. V posledním čtvrtletí loňského roku prodala automobilka pouze necelých osmnáct tisíc vozů, což je meziročně o 38 procent méně.
Saab nyní hledá svého zachránce, který by automobilce z nelehké situace pomohl. Firma je ztrátová už posledních dvacet let. „Ačkoli jsme dosud aktivně nové partnery nehledali, mnoho firem nás oslovuje a má zájem,“ tvrdil včera optimisticky výkonný ředitel Saabu Jan-Ake Jonsson. „Věřím, že tuto nelehkou finanční situaci vyřešíme,“ dodal Jonsson. Jako o možných kupcích se spekuluje o BMW, Renaultu či indické firmě Tata Motors, která vlastní Jaguar.
Restrukturalizace společnosti má trvat tři měsíce a financována má podle GM být „ze soukromých i veřejných zdrojů“. Švédské vládě se ale do poskytnutí záruk za bankovní úvěry příliš nechce, dokud automobilka nenajde soukromého investora, který by Saabu pomohl. „Musíme vidět, že existuje jasný vlastník, který bude zodpovědný za to, že společnost Saab bude v roce 2012 či 2013 zisková,“ řekla švédská ministryně průmyslu Maud Olofssonová.
Českých majitelů vozů Saab se problémy automobilky nadále dotýkat podle prodejců nebudou. „Nevím o ničem, co by mělo servisy či prodejce nějak negativně ovlivnit. Spíše se očekává změna k lepšímu,“ řekl LN Ladislav Kraupner, majitel společnosti Viking Cars, která v Česku auta Saab prodává. Vidina vládní pomoci Rozhodnutí Saabu zažádat o ochranu před věřiteli je zároveň vzkazemGMněmecké, britské a španělské vládě, že další evropské pobočky amerického koncernu se bez vládní pomoci neobejdou.
Ve velkých problémech je i Opel, který podle člena dozorčí rady Armina Schilda potřebuje záchranný balíček ve výši 3,3 miliardy eur. Opelu dojdou podle odhadů peníze v květnu.
Automobilka v Evropě zaměstnává padesát tisíc lidí, desetkrát více než Saab, polovinu z nich pak v Německu. Německá vláda se ale k pomoci Opelu příliš nadšeně nestaví. Podle ministra pro ekonomiku Karla-Theodora zu Guttenberg není záležitostí státu rozhodnout o budoucnosti jedné firmy.
GM rozhodne o osudu všech svých evropských divizí (Opelu v Německu a Španělsku a Vauxhallu v Británii) do konce března.
