Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Saakašvili zbrojí a sní o odvetě

Česko

Každá naše vesnice musí být připravena k obraně, vyzývá gruzínský prezident Saakašvili.

MOSKVA/PRAHA Ruská média překřtila prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho za „šílence, válečného zločince a paranoika“, nicméně navzdory předpovědím ruských politologů i dva roky po prohrané válce o Abcházii a Jižní Osetii se stále drží u moci.

Gruzie obvinila včera Rusko, že jeho prezident Dmitrij Medveděv „vědomě a cynicky“ narušil gruzínskou státní hranici. Ve Tbilisi tak zhodnotili nedělní návštěvu Medveděva v Abcházii, která stejně jako Jižní Osetie vyhlásila jednostranně nezávislost. „Jde o návštěvu okupovaných území suverénního státu ve stylu sovětských vůdců,“ píše se ve včerejším prohlášení gruzínského ministerstva zahraničí.

Dva roky poté, co Rusko následně po Abcházii anektovalo druhou gruzínskou separatistickou enklávu Jižní Osetii, nic nenasvědčuje tomu, že by Saakašvili měl o svůj úřad přijít.

Ruský prezident Medveděv a spolu s ním premiér Vladimír Putin sice prohlašují, že vztahy mezi Tbilisi a Moskvou se nemohou normalizovat, dokud je Saakašvili u moci, ale víc s tím zatím nenadělají.

Opozice: Má militantní sklony Prozápadně naladěný, mladý a temperamentní lídr u příležitosti výročí prohrané války ale sebevědomě prohlásil: „Ruská agrese proti Gruzii nezačala v roce 2008, ale mnohem dříve, a pokračuje dodnes... Náš boj bude trvat, dokud poslední okupant neopustí gruzínskou zemi.“ Opoziční gruzínský tisk ovšem prezidenta obviňuje z militantních sklonů. Odvrací prý tak pozornost od ekonomických problémů.

„Militantní“ politika Saakašviliho stojí prý příliš mnoho peněz. Jen letos asi 400 milionů dolarů. Na ekonomické reformy je přitom z rozpočtu vyčleněno jen 12 milionů dolarů, jak poukazují prezidentovi kritici. Mnozí ekonomové tvrdí, že Gruzie přežívá jen díky půjčkám a pomoci Západu, který se tak prý snaží „vykoupit“ za nerozhodný a nejednotný postoj při odsouzení ruské agrese.

„Každá vesnice musí být připravena k obraně,“ vyzývá Saakašvili. Gruzínská opozice ale částečně viní ze ztráty území jeho „bezhlavou politiku“.

Šéfka strany Demokratické hnutí – Jednotná Gruzie Nino Burdžanadzeová například tvrdí: „O budoucnosti Gruzie se už nerozhoduje v Gruzii.“ Původně stoupenkyně Saakašviliho jej nyní obviňuje z agresivity, mladické touhy po dobrodružství a neschopnosti chovat se jako „důstojný státník“.

Rusko-gruzínský konflikt o Jižní Osetii začal vstupem ruské armády na gruzínské území v noci na 8. srpna 2008. Toto výročí se v Rusku slavilo a v Gruzii se kladly věnce k hrobům gruzínských vojáků, kteří obětovali život, jak prohlašovali politici, „v boji za celistvost země“. Tu ale neuhájili. Část gruzínských občanů viní z porážky Moskvu, část Saakašviliho.

Rusko pomohlo Abcházii i Jižní Osetii se fakticky odtrhnout, přiznalo oběma nezávislost a vybudovalo tam vojenské základny. Vedle Ruska však uznaly nezávislost obou gruzínských enkláv už jen Venezuela, Nikaragua a tichooceánská republika Nauru.

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ ; Autorka je spolupracovnicí LN