PRAHA Novopečený trenér českých skokanek na lyžích si myslí, že na mistrovství světa ho nervozita nejspíš nesevře.
Jaroslav Sakala, jenž před sezonou převzal ženskou, či přesněji spíše dívčí reprezentaci, si chvíle hrůzy dosytosti užil již při prvních závodech v Liberci.
„To byly teda nervy,“ ulevuje si někdejší mistr světa v letech na lyžích při vzpomínce na svoji trenérskou premiéru.
„Kdekdo si nejspíš říkal, k družstvu přišel Sakala, tak jsme zvědavi, co s těma holkama předvede. Věřím, že při šampionátu už podobné napětí neucítím.“ Světová špička je starší Sakala k dívkám přišel logicky především proto, aby se z nich pokusil vykřesat při premiéře na světovém šampionátu maximum.
Což sice poctivě činí, předem však varuje před přehnaným očekáváním. V Liberci se v českých kombinézách nejspíš představí trio Vladěna Pustková (16 let), Michaela Doleželová (14) a Lucie Míková (14), aneb víceméně mateřská škola...
„Skokankám, které momentálně ve světě vyhrávají, je dost přes dvacet let, což je skutečně značný rozdíl,“ připomíná Sakala.
„Kdyby ale všechno klaplo, Míša Doleželová by mohla skončit někde kolem 15. místa. Mě osobně by potěšilo, kdyby se všechny tři prosadily do první třicítky. Což by se povést mohlo. I proto, že na holkách vidím, jak na sobě v poslední době pracují.“
Jejich výkonnost se evidentně zlepšuje, měřítkem je pro mě především neustále se zkracující odstup od elitních světových skokanek.“
Pokračování na straně 22
Dokončení ze strany 24
Před šampionátem se Sakala chce poradit i s psychologem Olegem Mazurovem, aby prodebatovali, jak třeba s dívkami pubertálního věku jednat ve vypjatých situacích a co nového vymyslet v tréninku.
„Holky mívají občas pocit, že musí při závodech předvést něco výjimečného, já je ale učím, že optimální je, když ukážou přesně to, co se naučily při tréninku,“ rozjímá Sakala. Trenér se v přípravě občas také snaží různými formami navodit atmosféru závodů. A protože dívenky zpravidla opáčí, že zmíněný pocit ani se startovním číslem na kombinéze stejně nevnímají, Sakala vymyslel fígl: „Při tréninku si třeba skočí pětkrát a já jeden ze skoků považuji za závodní. Jenže jim neřeknu který. A když pak v něm budou výrazně horší než při ostatních, na 24 hodin jim vezmu MP3, notebooky a mobily. Tedy věci, které mají prakticky pořád po ruce.“
Sakala se také snaží měnit místa přípravy a odmítá předsudek, že před šampionátem je optimální uhnízdit se na můstcích na Ještědu. „Nemyslím si, že se jeden můstek dá tzv. naskákat,“ kroutí kouč hlavou. „Radši je střídám.“
A razantně nakonec odmítá řeči, jestli se skok na lyžích pro ženy a dívky hodí, či nikoliv. „Mně se třeba nelíbí vzpírání a kulturistika žen. Skoky žen navíc mezi nebezpečné sporty určitě nepatří. Když někdo nevyrobí chybu, nespadne.“
