Přípitek šampaňským vínem neodmyslitelně patří k oslavám nového roku stejně jako bujaré vystřelení zátky při silvestrovské oslavě. Ne každé šumivé víno si však může říkat „šampaňské“. Jen jediná oblast Champagne je totiž jenom jedno a je ojedinělé místem pěstování i metodami výroby. Zatímco však ještě před deseti lety znal rozdíl mezi Champagne a sektem jen málokdo, dnes už ho většina milovníků vín vnímá.
Champagne označuje šumivé víno pocházející z přesně vymezeného území stejného jména v severovýchodní Francii. Jeho výroba je podrobena přísným pravidlům a od roku 1935 se k ní používají tři povolené odrůdy: Chardonnay, Pinot noir a Pinot Meunier. Hrozny jsou při vinobraní ručně trhány a každá ze tří odrůd se sklízí odděleně. Pouze vína vyrobená v této oblasti mohou nést označení šampaňská.
Tajemství mnicha z Hautvillers První šumivá vína z kraje Champagne byla vyrobena na přelomu 17. a 18. století a za jejich duchovního otce je považován Don Pérignon. Tajemství šumivých vín objevil tento mnich z opatství Hautvillers tak, že začal míchat různé odrůdy hroznů, aby zvýšil kvalitu vína. Také nechal zesílit láhve, aby v nich mohla proběhnout fermentace. Jako první také použil korkové zátky přidržované šňůrkou. Druhotné kvašení v láhvi, které je typické pro výrobu šumivých vín, však vznikalo přirozenou cestou při převozu lahví a vyvíjelo se postupně během několika staletí. Mezi první milovníky pravého šampaňského patřili monarchové a šlechtici. Vášnivými konzumenty byli například Fridrich II. a ruský car Alexandr, ale pochutnaly si na něm i francouzské dámy, jako byla Marie Antoinetta a Madame de Pompadour. Champagne se stalo inspirací i mnohým umělcům. Například přední francouzský prozaik, dramatik a autor slavných Tří mušketýrů Alexandre Dumas pokládal láhev šampaňského vedle kalamáře, aby tak dodal svému peru jiskřivou inspiraci. Češi se učí pít pravé šampaňské V současné době se konzumace šumivých vín - a zejména pravého Champagne - zvyšuje.
„Zatímco tradiční sekty mají mezi milovníky vín svoji stálou pozici, spotřeba Champagne se u nás neustále zvyšuje, a to v desítkách procent. Pití šampaňského vína se stalo společenskou nutností a módním trendem,“ říká sommelier Ivo Dvořák.
Kromě Champagne vyrobeného z jediné bílé odrůdy Chardonnay (tzv. blanc de blancs - bílé z bílých) se mezi konzumenty těší oblibě odrůda Rosé. Ta se získává buď přidáním červeného vína z oblasti Champagne do bílých suchých vín ( tzv. cuvée), nebo vinifikací červených odrůd do růžova.
Pozor na parfémy Champagne by se mělo podávat při teplotě 8 °C - 10 °C, čehož docílíte například ponořením láhve na dvacet minut do ledu nebo ledové vody.
Víno servírujte do vysokých úzkých sklenic, takzvaných fléten, které naplňte maximálně ze dvou třetin. Jedině tak totiž můžete dostatečně vdechnout jeho vůni. A pokud nechcete, aby vás při vychutnávání aromatu pravého šampaňského něco rušilo, vyhněte se jakémukoli parfému na těle.
Informace poskytla Eliška Volková z firmy Sopexa
Vášnivými konzumenty šampaňského byli například pruský král Friedrich II. a ruský car Alexandr, ale pochutnaly si na něm i Marie Antoinetta nebo Madame de Pompadour
***
Jak se vyznat
v šampaňském
* Vynikající ročníky
1904, 1911, 1914, 1921, 1928,
1929, 1937, 1945, 1947, 1949,
1953, 1959, 1961, 1964, 1966,
1971, 1976, 1981, 1982, 1985,
1990, 1996
*Druhy šampaňského
podle množství cukru
obsaženého ve vínu:
extra-brut
extra suché: 3-6 g cukru/l
brut
velmi suché: 6-15 g cukru/l
extra-dry
extrasuché: 12-20 g cukru/l
sec
suché: 17-35 g cukru/l
demi sec
polosuché: 33-50 g cukru/l
doux
sladké: více než 50 g cukru/l
