Kvalitní strava, dobrý trénink a zkušený trenér jsou při chovu dostihových koní podstatně důležitější než zvučná jména rodičů.
Milionové částky investované do dostihových šampionů se málokdy adekvátně projeví na úspěšnosti potomstva. Podle studie otištěné v časopise Biology Letters jen zhruba deset procent sumy, kterou dostihový kůň za život vydělá, lze připsat vlivu dědičnosti.
Evoluční biologové Alastair Wilson a Andrew Rambaut z University of Edinburgh prozkoumali záznamy o životě a úspěších několika tisíc dostihových koní. Měli k dispozici data 554 hřebců, kteří se v minulosti či v přítomnosti účastnili dostihů a současně byli využíváni pro chovné účely. Díky tradiční britské vášni pro dostihy mohli výzkumníci vyhledat záznamy o výši výher mnoha generací předků těchto koní. Prošli záznamy až do roku 1922 a vytvořili tak databázi zahrnující 4476 koní.
Peníze měřítkem i prostředkem Vědci porovnávali počty vítězství, výši získaných prémií a sumy, které si majitelé účtovali za připuštění. Podle očekávání se prokázalo, že potomek drahého hřebce vyhrává během života větší částku než zvíře s méně ušlechtilým rodokmenem. Ovšem genetika nehrála zdaleka hlavní roli.
„Dobré geny se sice dají koupit, ale nejsou nezbytně spojeny s nejvyšší cenou. Mnohem větší vliv má zřejmě skutečnost, že chovatel, který si může dovolit zaplatit vysokou sumu za připuštění své klisny, také hříběti zajistí lepší podmínky a trénink,“ řekl Alastair Wilson britské BBC.
Vliv prostředí je dominantní. Typ výživy, kvalita tréninku koně, závodní taktika a schopnosti žokeje v součtu ovlivňují výši celoživotních výher z 91,5 procenta. Na genetiku zbývá „pouhých“ osm a půl procenta.
Chovatelé v různých dobách neváhali utratit vysoké sumy za možnost připustit svou klisnu s fenomenálním hřebcem. Například potomka nejslavnějšího koně 19. století, hřebce St. Simona, získal jen ten, kdo zaplatil tehdy astronomickou částku 500 liber. A zdá se, že majitelé hříbat velké investice nelitovali. St. Simonovi potomci vyhráli celkem 17 klasických anglických dostihů. Neprotiřečí takové případy závěrům studie?
Z hlediska chovatele se méně než desetinový podíl na budoucím úspěchu může zdát malý. Ovšem pro biology jde o překvapivě vysoké číslo. V přirozených podmínkách přežití živočichů často záleží víc na náhodě než na schopnostech a tomu také zvířata přizpůsobují svou rozmnožovací strategii. V divoké přírodě vliv dědičnosti ovlivňuje přežití jedince jedním až dvěma procenty, uvádí Wilson. Ve světě, kde je cesta k úspěchu jasně definovaná a triumfy snadno měřitelné, se kvalitní geny rodičů mohou prosadit výrazněji. Ale ani v těchto ideálních podmínkách nepřeváží vliv prostředí.
***
Vítězství se nedědí Dostihy vzbuzují vášně už několik tisíciletí. Pro majitele stájí je často věcí prestiže získat potomka slavného šampiona. Analýza výše výher, které získaly čtyři tisíce koní na britských závodištích od dvacátých let minulého století ale ukazuje, že vliv dědičnosti se zřejmě přeceňuje.
