Uvnitř speciální sanitky ale není člověk, ale třeba bobr.
V Brně začala fungovat veterinární záchranka.
BRNO Zraněný a podchlazený kanárek bojoval o život. Kdyby se dostal k veterináři o čtvrt až půl hodiny později, ani odborník už by mu nepomohl. Naštěstí se stal prvním klientem „zvířecí“ záchranky, která ho na místě ošetřila a dopravila do záchranné stanice v zoo.
Brněnská zoo je zřejmě republikovým unikátem. Uzavřela smlouvu se soukromou veterinární záchrannou službou na zajištění nepřetržité pomoci. „Dosud bylo největším problémem dostat k nám zraněné nebo nemocné zvíře večer nebo v noci,“ vysvětlil ředitel Martin Hovorka. Mnozí z těch, kteří našli zraněného živočicha, totiž neměli možnost ho transportovat.
Nová služba umožňuje jako jediná na jižní Moravě nonstop přijímat oznámení o nálezu zraněného zvířete či místu jeho výskytu, ale i zajistit odchyt, ošetření a převoz do veterinárního zařízení nebo přímo do péče stanice, odkud se po vyléčení může vrátit do přírody. V případě soukromých zvířat za poplatek, u nalezenců platí péči zahrada. Vybavení se moc neliší od „lidských“ sanitek „Zní to možná paradoxně, ale nejvíce zraněných zvířat lidé nacházejí k večeru, když se vrátí z práce domů. A než jsme mnohdy vyřešili, jak a kam ho převézt, už to ani nemělo cenu,“ upřesnil Hovorka.
Vybavení zvířecích sanitek se moc neliší od těch lidských. „Máme nosítka pro nechodící zvířata, ambuvak, infuzní zařízení, transportní plachtu,“ vypočítal provozovatel služby Jiří Mucha. Kromě toho ale v autě nechybí ani odchytové tyče a klece. „Jsme schopni přepravit zvíře od několika deka až po desítky kilogramů, od křečka nebo netopýra přes kozu po vlkodava,“ upřesnil. Za první měsíc tři vozy jeho společnosti vezly do zoo například netopýra, tři mláďata puštíka, rorýse nebo několik osiřelých kachňátek, jejichž matku srazilo auto. V zadní části vozu je nepropustný měkce vystlaný box, kde – není-li agresivní – zvíře volně leží.
Pracovníci dispečinku se snaží získat od volajícího vždy co nejvíce informací. Podle toho také na místo vyjede buď veterinář nebo pouze veterinární technik, který je schopen poskytnou první pomoc, jako zafixovat zlomeniny či zastavit krvácení. „Nutno říct, že po vyhodnocení informací sanitka ne vždy vyjede. Asi k šesti případům, které byly ohlášeny, nemělo smysl jezdit,“ upozornil Hovorka.
Jet několik desítek kilometrů pro kanárka nebo křečka se může někomu zdát úsměvné nebo neekonomické, podle veterinářů to má ale také jiný rozměr. „Je to i o vytváření vztahu člověka k zvířatům. Že lidé nebudou lhostejní a zraněného tvora neodkopnou do příkopu,“ soudí Hovorka. „Je pravda, že za převoz nalezeného kanárka vyúčtuji víc, než by stál nový. Ale když povezu bobra nebo labuť, v hodnotě takového zvířete se rozpustí kanárků několik,“ doplnil Mucha.
Provoz záchranné stanice dotuje ČSOP, částečně ho hradí zoo. Bezplatný převoz se týká pouze opuštěných volně žijících zvířat nebo nalezených exotů. Převoz vlastních mazlíčků si hradí majitelé, zatoulané psy odchytává městská policie.
***
SANITKA PRO KONĚ
Specialita určená pro „těžké váhy“
V Brně mají svoji sanitku i koně. Funguje pod jménem Horse Emergency a je určena i pro další velká hospodářská či exotická zvířata. Umožňuje zraněné zvíře ve speciálním závěsu dopravit na veterinární kliniku. Závěsné zařízení může vyjet nad zraněné zvíře, záchranáři ho zavěsí do speciální popruhové sítě a umístí do sanitky. Za výjezd si záchranka v průměru účtuje kolem 20 tisíc korun.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
