* LN Když rodič, kterému je svěřeno dítě, bojkotuje jeho kontakt s tím druhým, soudce jen málokdy zasáhne. Proč?
Pokutu odnese dítě, protože ji bude platit rodič, který ho má ve výchově. Exekuce je tak drastický zásah, že se k němu přistupuje jen ve výjimečných případech.
* LN A co svěření dítěte do péče druhého rodiče?
Myslíte, že tomu dítěti prospěje, když se po letech souzení najednou ocitne v naprosto neznámém prostředí u cizího člověka?
* LN Třeba v případě Jana Kotana exekuce pomohla. Matka přestala otci bránit vídat dítě.
Pokud to funguje, je to dobře. Ale znám i jiný případ. Rodič po letech vysoudil styk s dítětem, to si sedlo ke stolu v tmavých brýlích, zahaleno šátkem, celý den koukalo do země a pak odešlo. Řadu let bylo jedním rodičem vychováváno v tom, že ten druhý je čert. Ten, který má dítě u sebe, má moc, kterou může snadno zneužít.
* LN Podle vás je lepší, aby soudci sankce nepoužívali?
Vzpomeňte si, jak si to odnesl soudce Miloslav Sládek, když umístil desetiletou Terezku nejdřív na psychiatrii a pak do léčebny, aby ji matka nemohla zpracovávat. On k exekuci přistoupil, ale podle novinářů a politiků to bylo špatně.
* LN Má nějakou váhu, že přibývá rozhodnutí evropského soudu o porušení práva na rodinný život?
Myslím, že jistý vliv to může mít. Je třeba masivně podporovat střídavou výchovu oběma rodiči, víc využívat mediaci a snažit se, aby rodiče sami našli pro všechny přijatelné řešení.