Tradicí, která má svůj základ už v rozhovorech o vstupu do Evropské unie před pěti a více lety, se staly informační schůzky, kde se stanoviska všech čtyř zemí koordinují, nebo v oblastech, kde je to možné, dokonce vypracovávají společná stanoviska. A čtyři země s více než pětašedesáti miliony obyvatel dokážou na svoji stranu občas strhnout i další nové členy z řad postkomunistických zemí, a vytvořit tak blok, který dokáže změnit postoj celé unie.
Podařilo se to například před necelými dvěma týdny, kdy země V4 s podporou dalších zablokovaly francouzsko-německý plán na klimatický balíček a rozdělení nákladů před kodaňským summitem o boji proti globálnímu oteplování.
Byl to tak výrazný úspěch, že podle serveru EU Observer rozčílený francouzský prezident Nicolas Sarkozy označil jednání V4 za „spiklenectví“. Podle serveru vidí Sarkozy ve Visegrádu konkurenci německo-francouzskému motoru unie.
Podezřelá setkání „Pokud by se scházeli před každým zasedáním Evropské rady, mohlo by to vyvolat jisté otázky,“ uvedl podle serveru Sarkozy. „Zatím tomu ale tak není,“ uvedl Sarkozy.
Visegrádské čtyřce se společným postojem podařilo zabránit tomu, aby Evropská unie přijala plán financování pomoci rozvojovým zemím, který nebral v potaz investice postkomunistických států do energetických zařízení a celkového snížení znečišťování. Unie musela přijmout nový, kompromisní plán.
