Kdo rozhoduje o osudu Aleše Hušáka, generálního ředitele Sazky? Až dosud to vypadalo, že o Hušákovi rozhoduje výhradně Hušák. Novinové titulky typu „Blíží se Hušákův konec“ působily jako fata morgana, čím zřetelněji se rýsovaly, tím byl ten konec vzdálenější, až je čtenáři přestali vnímat. Fakt, že věřitelé Sazky odmítli Hušákův plán (tříměsíční ochranu), tedy může působit jako detail. Ale je to velká změna, hlavně pro image Aleše Hušáka -poprvé je v insolvenci, poprvé je v rukou věřitelů a soudu.
Slepé justici musí být fuk, zda je Sazka národním stříbrem a kolik peněz do ní sportovní svazy vrazily. Chtěly své peníze zpátky? Měly se šikovně dohodnout, a ne udržovat Hušáka coby svého spasitele, nikoliv pouhého správce svěřeného majetku. Sázka na manažera spjatého ve svých počátcích s polosvětem normalizace, manažera, jehož tíseň měl s firmou E-Invest zachraňovat poslední šéf Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Martin Ulčák, nevyšla. Je to dobře. Protože jinak by ten odér přežívajícího polosvěta normalizace ulpěl i na sportovních svazech. Že není možné, aby Sazka skončila v úpadku? Kdepak, soudruzi, je to možné.
