Za svůj život proto vytvořil unikátní sbírku více než stovky historických kamer a promítacích přístrojů. A všechny dodnes udržuje ve funkčním stavu. K nadšenému sběrateli totiž podle něj patří, aby to, co má, bylo funkční. „Jsem filmový fanda odjakživa a naše generace byla kinem odkojená. Kino bylo kino, mně se líbilo a hrozně jsem toužil, abych ho taky mohl dělat,“ vysvětlil pamětník, který si první kameru koupil už ve škole v 50. letech. „Tehdy kamera Admira stála 660 korun. Dlouho jsem se na ni do obchoďáku chodil dívat,“ vzpomíná.
Kromě prvních amatérských snímků tak začal tvořit základ své pozoruhodné sbírky, kterou rozšiřuje dodnes. Ta nyní čítá kolem 110 druhů amatérských kamer a promítacích přístrojů, mezi nimi i několik unikátních exemplářů. „Nesbírám všechny kamery, protože to nemá smysl. Mám takový průřez dobou od roku 1922 do poloviny osmdesátých let, kdy nastoupilo video,“ popsal sběratel. V jeho domku lze spatřit například i promítací přístroj z konce 30. let, který z reklamních důvodů podle licence vyráběly Baťovy závody. Tyto promítačky šly nejen do Baťových obchodů, ale i do všech jeho škol.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
