Děkuji bohu, rodičům, režisérovi a koneckonců i sám sobě, že jsem to tak hezky zvládl... Tak tahle slova 13. respektive 14. ledna při vyhlašování Zlatých glóbů neuslyšíme. Budeme jich ušetřeni stejně jako přehlídky nákladných večerních toalet. Módní návrháři budou na zrušení show spojené s předáváním výročních cen Asociace zahraničních novinářů akreditovaných v Hollywoodu tratit nejvíce. Jinak se jednoznačně ušetří.
Agentury zatím mlčí o tom, co se stane s penězi, za něž měla být nablýskaná paráda pořízena, zda poputují na výzkum boje s rakovinou, podporu nakažených virem HIV, obětem některé z přírodních katastrof, nebo jestli je dostanou scenáristé, kteří to celé spískali.
Jejich stávka za důstojnější pracovní smlouvy trápí Hollywood mnohem déle, než si kdo troufal odhadovat, a hlavně má konkrétní a dost zásadní důsledky. Zlaté glóby sice nejsou Oscary, ale jsou ve sledovanosti a prestiži hned druhé v pořadí, pokud jejich letošní držitelé budou skutečně vyhlášeni na tiskové konferenci bez všeho lesku, bude to průlomový okamžik v dějinách zábavního průmyslu.
Takový George Clooney, který sbírá nominace a ceny jako na běžícím pásu, bude jistě rád se stávkujícími scenáristy držet basu, ale jak k tomu přijdou ti, kteří jsou letos nominovaní poprvé a se značnou pravděpodobností i naposledy? Ti budou muset prokázat značnou dávku sebezapření. Na oplátku budou moci říkat: Dostal jsem Zlatý glóbus ten rok, co se Glóby neudílely.
Pokud se ovšem ze zrušení slavnostních ceremoniálů nestane příjemná tradice. Stálo by to za úvahu, ať už ze solidarity se stávkujícími scenáristy, popeláři nebo kýmkoli (vím, o čem mluvím, koukám na tu parádu rok co rok). Uvidíme za pár týdnů, až dojde na Oscary, případně o něco později, až přijdou na řadu Čeští lvi.
O autorovi| Darina Křivánková, redaktorka LN
