BUKUREŠŤ/PRAHA Když loni v létě vrcholila akce vyhošťování bulharských a rumunských Romů z Francie, z Bukurešti létala ostrá slova, Sofie spíše mlčela. A Bulhaři věděli proč – nechtěli si proti sobě Francouze poštvat. Podobná situace panuje i nyní. Němci a Francouzi na konci prosince oznámili, že zablokují vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, v jehož rámci nejsou kontroly na hranicích mezi evropskými státy. Prý na to balkánské země ještě nejsou připraveny a jejich vstup do Schengenu letos na konci března by byl předčasný. Jak zareagovala Bukurešť? Podle rumunského prezidenta jde o diskriminaci jeho země. A Sofie? Bulhaři se nechali slyšet, že s kritikou souhlasí a že budou pracovat na zlepšení situace.
Rumuni ale nezůstali pouze u ostrých prohlášení. Začali o svůj vstup do Schengenu bojovat – a vypadá to, že vymýšlejí nejrůznější „truc akce“, kterými by se mohli Francouzům a Němcům pomstít. První akce se týká tématu, které s Schengenem zdánlivě nesouvisí. Jde o to, že v současné době má Evropský parlament 736 členů, ale podle Lisabonské smlouvy by jich mělo být o 18 víc. Aby těchto osmnáct nových europoslanců mohlo začít fungovat co nejdříve, musí být parlamenty všech zemí EU přijat speciální protokol k Lisabonské smlouvě. Navýšení se týká dvanácti zemí Unie, nikoli Česka. Například Španělé by měli získat další čtyři zástupce v eurosněmu, Francouzi dva a Němci by si měli podržet svých 99 europoslanců (pak od roku 2014 po dalších volbách jich budou mít o tři méně).
Český parlament tento protokol schválil již loni na podzim. A teď zpátky k rumunským „truc akcím“ – rumunský parlament se nyní rozhodl, že ratifikaci protokolu odloží až na únor. Je to odplata za kroky Paříže a Berlína? Ze slov rumunských poslanců to vypadá, že ano.
„Proč my musíme vždycky splňovat všechny podmínky, a mocnostem, jako je Německo, se vždycky dělají ústupky?“ uvedl Attila Korodi, šéf zahraničního výboru rumunského parlamentu, v reakci na fakt, že si Německo ponechá svá tři extra místa v europarlamentu na další tři roky. Nicméně blokování protokolu nejspíš Němcům a Francouzům neublíží tolik jako Španělům, kteří měli získat navíc nejvíce europoslanců. „Používají špatný nástroj, jestliže chtějí tlačit na Francii nebo Německo, protože ani jedna z nich zvýšením počtu poslanců o 18 nic moc nezíská,“ citoval EUObserver. com Pedra Lopeze de Pabla, mluvčího části španělských poslanců v europarlamentu.
Rumuni ale nebojují jen na této europarlamentní frontě, pohrozili totiž dokonce, že by mohli zablokovat vstup Chorvatska do Evropské unie. Rumunský ministr zahraničí Teodor Baconschi najednou v rozhovoru pro deník Adevarul uvedl, že mu vadí, jak pro všechny v EU neplatí stejná pravidla.
Například Chorvatsko prý nyní nemusí splňovat všechny podmínky, které kdysi muselo Rumunsko. Toho se v Bruselu zalekli. „Témata jako Chorvatsko a Schengen by se neměla míchat dohromady,“ reagoval jeden z mluvčích Evropské komise Olivier de Bailly.
Rumuni se pustili i do Bulharů. Prý právě oni mohou za to, že obě země nechtějí přijmout do Schengenu, Sofie na to údajně není technicky připravená. Nutno podotknout, že Bulhaři tvrdí pravý opak, tedy že na vině jsou Rumuni.
***
Evropa bez hranic
* Rumunsko a Bulharsko měly podle původního plánu do schengenského prostoru vstoupit 27. března letošního roku. Schengen nyní tvoří 22 členských států Evropské unie a tři nečlenské země – Island, Norsko a Švýcarsko. V České republice zmizely hraniční kontroly v prosinci roku 2007.
