* Schizofrenie se projevuje halucinacemi, bludy, ale i ztrátou sociálních kontaktů a souborem tzv. kognitivních funkcí. Váš tým zkoumal právě kognitivní funkce. Co jste se snažili najít?
U pacientů trpících schizofrenií jsou mimo jiné poškozeny takové věci jako racionální uvažování, abstraktní myšlení a plánování. Prostě vyšší nervové funkce, které jsou typické pro lidské uvažování. V této studii se jednalo o testování zvířecího modelu psychózy a vlivu látek, kterými bychom mohli zvířata „léčit“. A také mechanismus působení těchto látek.
* Jak se vyvolává u zvířecích modelů psychóza, ta, kterou známe u lidských pacientů? Dá se to porovnat?
Schizofrenie je velice složité a vlastně typicky lidské onemocnění. U zvířat nelze vyvolat plnou škálu specificky lidských příznaků, jako jsou bludy nebo halucinace. Přesto jde onemocnění modelovat. Cílem modelů je najít určitou shodu mezi některými projevy u člověka a projevy u zvířat. Pak můžeme hledat látky, které zvířatům v tomto stavu pomohou. Z toho potom můžeme s jistou mírou zjednodušení usuzovat, že tyto látky by mohly být použitelné i k léčení lidských pacientů.
* O čem váš článek pojednával?
Dali jsme si za cíl právě takový zvířecí model schizofrenie vyvolat a podařilo se nám to injekcí látky, která se jmenuje disocilpin. Tato látka blokuje receptory neboli vazebná místa v mozku pro excitační aminokyselinu glutamát. Vlastně se tak podílí na zpracování informace v mozku. Injekcí disocilpinu jsme dosáhli u zvířat některých změn, které se dají připodobnit k schizofrennímu onemocnění. Nás v té studii zajímal především deficit neboli postižení kognitivních funkcí u zvířat, která dostala tuto látku. Tu jsme zkoumali pomocí testu prostorové orientace.
***
Celý rozhovor si můžete poslechnout v magazínu Ženšen na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/audio
