Novou debatu o osudu smlouvy vyvolala vládní krize. Spojenci Česka se obávají, že s pádem Mirka Topolánka a posílením vlivu Václava Klause na vnitropolitické dění klesla šance na to, aby Lisabon úspěšně prošel v Česku. Karel Schwarzenberg skepsi západních politiků potvrdil. Téma Lisabon po vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě podle něj dominovalo kuloárovým debatám mezi ministry.
Řada ostatních ministrů proto využila přítomnosti novinářů a nepřímo apelovala na domácí politiky – především na českého prezidenta – aby se eurosmlouva nestala „obětním beránkem“ domácí krize. „Doufám, že udělá (Václav Klaus – pozn. red.), co si od něho přeje každý z nás: že bude jednat jako někdo, kdo ví, co znamená neEvropa, a co znamená Evropa,“ sdělil mezi jinými lucemburský ministr Jean Asselborn.
Soumrak Lisabonu také oprášil otázku, zda je možné rozšířit unii bez nové smlouvy. Schwarzenberg připustil, že z politického hlediska je neprůchodné, aby unie přijala nové státy, aniž by byl schválený Lisabon.
„Jasně to řekla Francie, jasně to řeklo Německo, že by tomu tak bylo (stop rozšíření bez smlouvy – pozn. red.),“ sdělil Schwarzenberg. „Já to považuji za nesprávný postup, zdárně jsme rozšiřovali i se smlouvou z Nice. Ale nemůžeme obejít nebo přemoci pevnou vůli členů EU,“ přiznal ministr coby zástupce země, která přijetí dalších států do unie stabilně podporuje.
Proto se zájemci o členství mezi zeměmi západního Balkánu a zastánci rozšíření nyní obávají, že paradoxně „prorozšiřovací“ Česko zastaví přijetí nových států. „Každý se bojí, že to všechno ještě úspěšně zablokujeme. Obavy zazněly ze západní Evropy, jižní Evropy, všude mají obavy z našeho chování,“ přiznal Schwarzenberg.
