Soud tak zvrátil svůj verdikt z letošního února, ve kterém vydal stejné rozhodnutí ve prospěch nevlastní Schwarzenbergovy sestry Alžběty Pezoldové, která pochází z jiné větve starého šlechtického rodu.
„Pan Schwarzenberg podal intervenční žalobu proti paní Pezoldové, České republice a Národnímu památkovému ústavu, že jeho právní předchůdce, to jest doktor Adolf Schwarzenberg, byl vlastníkem hrobky a pozemku. A tomuto jsem vyhověla,“ řekla LN soudkyně Dana Baranová. Včerejší rozsudek není zatím pravomocný a Pezoldová se proti němu může odvolat.
Důvodem protichůdných výroků soudu jsou výsledky probíhajícího dědického řízení. „V mezidobí probíhalo dědické řízení a bylo řečeno, že paní Pezoldová není dědičkou po doktoru Adolfu Schwarzenbergovi,“ vysvětlila soudkyně. Na výsledku dědického řízení bude nyní záviset, jestli hrobka skutečně přejde od státu na Karla Schwarzenberga. Neúspěch Pezoldové nicméně Schwarzenbergovi nahrává.
Politik své šance hodnotit nechce. „Bude to ještě dlouhý proces,“ odpověděl lakonicky na dotaz LN. Plány do budoucna již přesto má. Novogotická hrobka, kde odpočívá šestadvacet jeho předchůdců, je podle něj především pietním místem, s výrazným omezením vstupu pro veřejnost ovšem podle svých slov nepočítá. I nadále by tak podle Schwarzenberga měly v budově hrobky „probíhat koncerty a různé další kulturní akce“.
Pro pochopení sporů mezi Schwarzenbergy a státem či jejich různými větvemi navzájem je nutný návrat do historie. Adolf Schwarzenberg, hlava tradičně movitější hlubocké větve rodu, v roce 1940 z dědických důvodů adoptoval svého bratrance Jindřicha - otce Alžběty Pezoldové. Jindřich, poslední mužský potomek hlubocké větve, později adoptoval svého synovce z chudší orlické větve Karla Schwarzenberga. V něm se obě větve spojily.
Po pádu komunistického režimu dokázal Karel Schwarzenberg v restitucích získat po únoru 1948 zabavený majetek orlické větve - včetně zámku Orlík. U majetku hlubocké větve, o který rod přišel už v roce 1947 speciálním zákonem, ovšem neuspěl. To mu Pezoldová vyčítá, a sama se proto pustila do desítek marných sporů se státem.
Včerejší verdikt nelze považovat za precedens a neznamená, že by stát měl rodu automaticky vracet majetek hlubocké větve - včetně zámků v Hluboké, Třeboni, Českém Krumlově či Schwarzenberského a Salmovského paláce v Praze. Podle lednového nálezu Ústavního soudu totiž stát neměl schwarzenberský zákon aplikovat pouze na hrobku coby pietní místo.
