Desítky obcí se ale dostanou do paradoxních situací, protože zákony se zvoleným řešením nepočítají. Někteří lidé se nechtěně stanou částí národnostních menšin.
BRNO Mám si napsat při sčítání lidu národnost českou, moravskou či polskou? Váhání při vyplňování formulářů sčítání lidu statistici vyřešili – zamotají tím však hlavu zejména zástupcům radnic.
Ve sčítacích formulářích budou moci lidé v březnu uvést dvě národnosti. „Ve výsledcích sčítání bude uveden počet těch, kdo si zvolili samostatně národnost českou, samostatně moravskou či jinou, a všechny možné kombinace,“ potvrdil LN místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.
Málo české národnosti?
Máte povinnosti, říká zákon Jenomže právě tento krok udělá z mnoha lidí příslušníky národnostních menšin. Zákony totiž počítají s tím, že obce, kde žije větší než desetiprocentní podíl lidí „hlásících se k jiné národnosti než české“, musí učinit konkrétní opatření. Například zřizovat výbory pro národnostní menšiny, označovat dvojjazyčně veřejné budovy, zajišťovat překlady dokumentů, přizpůsobit výuku na školách a podobně. Což stojí peníze, které nemají.
Velká část obcí na Moravě problém řešila už nyní: na většině území východu republiky se při posledním sčítání lidu více než desetina lidí hlásila k moravské národnosti. Ale úřady to potichu ignorovaly a tvářily se, jako by platila výjimka.
Nyní se ale dotkne situace většího území státu. Kombinací, kdy si lidé sice uvedou českou národnost jako při předchozím sčítání v roce 2001, ale k ní přidají například právě moravskou, slezskou, romskou či jinou, bude podle všeho víc. „Možnost uvést dvě národnosti byla i při předchozím sčítání, nebyla ale na samotném archu, ale až na konci vysvětlivek. Využilo jí tak velice málo lidí,“ řekl mluvčí projektu sčítání Ondřej Kubala. Nyní jí může využít mnohem více lidí. A kvůli špatné formulaci zákona se nechtěně stanou příslušníky národnostních menšin.
Ministerstvo vnitra: změnu zákonů nechystáme Ministerstvo vnitra neplánuje měnit zákony či předpisy. Ani vydat konkrétní metodický pokyn, potvrdil Vladimír Řepka z tiskového odboru. „Formulace, tj. koho zařadit pod pojem ‚hlásící se k jiné národnosti než české‘, znamená jakákoliv jiná národnost než česká, kterou Český statistický úřad vykáže při sčítání lidu,“ uvedl Řepka.
A statistici řekli: českou národnost uvedeme samostatně a všechny ostatní kombinace zvlášť. „Bylo by fakticky nesprávné je nějak ‚rozpočítávat‘,“ podotkla Dagmar Pospíšilová z ČSÚ.
Problém se týká polského či slovenského příhraničí. Ale také zástupci moravských uskupení už vyzvali, aby lidé uváděli moravskou národnost. Shodli se na tom zástupci strany Moravané i představitelé Moravského národního kongresu. Budou distribuovat letáček, v němž na možnost upozorňují.
Statistici v zájmu objektivity žádný příklad na archu uvádět nebudou. A zdůrazňují, že volba národnosti je na rozdíl od státního občanství nepovinnou položkou, která odráží vnitřní cítění člověka. Například na Slovensku je vyplnění národnosti povinné a mezi možnostmi je česká i moravská.
***
Sčítání 2011
Sčítání lidu, domů a bytů se koná s odstupem deseti let, tentokrát odrazí údaje k noci na 26. března. Shromažďuje informace o populaci z různých aspektů včetně vzdělání, věku a dalších údajích. K diskutované moravské národnosti se v roce 1991 přihlásilo 1,4 milionu lidí, v roce 2001 celkem 380 tisíc. Nyní ji lidé budou moci uvést v kombinaci s jinou národností.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
