„Vypadá to dobře,“ pokýval hlavou desetibojař, který včera v podvečer odletěl do Berlína.
Horko při posledním tréninku obhájci zlata z předloňské Ósaky nevadilo. „Čím tepleji, tím líp pro mě,“ pochvaloval si.
Působil uvolněně, neskrýval, že cítí formu. „Udělal jsem si dva osobáčky v posilovně. V benči 152,5 kilogramu, v trhu 105. Cítím se výborně. Samozřejmě to nemusí nic znamenat. Ale trh je dynamický, svědčí o rychlosti a já běhám rychle. Podle tréninkových časů určitě. Ještě jde o to předvést to při závodě. To, že jsem to tolikrát prodal ve svých nejlepších letech, považuju svým způsobem za zázrak. Pokazí se jedna disciplína, a všechno je v háji,“ má jasno čtyřiatřicetiletý atlet.
Na zlato bude podle něho potřeba 8600 až 8700 bodů. „Na to mám stoprocentně. Věřím, že jedu bojovat o zlato. Ne o medaili, jak jsem říkal dřív, ale o zlato,“ zdůraznil. „Už delší čas jsem tvrdil, že pokud vydržím zdravý, nebudu na tom špatně. Teď je ten dobrý pocit podpořený výbornými tréninkovými ukazateli. Taky poslední starty na rozzávodění byly lepší a lepší,“ vysvětlil, odkud čerpá sebevědomí.
Hodně mu pomohla červencová třítýdenní příprava v Nymburce.
„Tam jsem do toho skočil fakt fest, risknul jsem to. Buď se narvu, anebo to vyletí,“ líčil atletickým žargonem. „Ale dopadlo to dobře, tak to snad bude dobrý,“ zadoufal světový rekordman.
Kromě formy, kterou cítí, potřebuje i kapku štěstí a dobré počasí. A právě to mu nahrává.
„Pokud to takhle vydrží, bude to fantazie. To se ví, že sleduju předpověď. Ve středu, kdy začínáme, by mělo být čtyřiadvacet, ve čtvrtek sedmadvacet. Bral bych i víc, vedro mi svědčí, nemusím se pak tolik rozcvičovat. A na ploše vždycky můžu zalézt do stínu. Pokud jde o mě, mohlo by být klidně i čtyřiatřicet,“ přeje si.
Ve hře není málo, tudíž sleduje všechno. I spánek. „V noci na dnešek se mi moc dobře nespalo, a právě teď bych potřeboval dva dny spát devět deset hodin. Jenže jak člověk cítí formu, je nervózní a hůř spí,“ přiblížil.
Hotelový pokoj si nijak speciálně nevybírá. „Ale nejlepší je, když mám slunný pokoj. V takovém je mi dobře a taky se mi pak líp závodí. Ale před závodem budu v Berlíně nocovat jen dvakrát, takže je to skoro jedno,“ pravil.
Letadlo jako rituál V hledišti Olympijského stadionu bude skupinka jeho fanoušků. „Manželka Eva, její táta, můj táta, strejda, dalších pár lidí. Určitě s českou vlajkou, už se párkrát hodila,“ usmál se.
A proč zvolil namísto vlaku letadlo? „Koupil jsem si letenku. Miluju, když mě někdo odveze na letiště, koupím si tam noviny... Mám to jako rituál, cítím pohodičku,“ řekl.
***
Vedro mi svědčí. Pokud jde o mě, ať je na Olympijském stadionu třeba čtyřiatřicet stupňů.
