Když už i kolega Neff na tomto místě přiznal, že hodlá rozšířit řady těch, kdo v nadcházejícím sčítání lidu uvedou, že se hlásí k náboženství „jedi“, rozhodl jsem se pozvednout svůj hlas i já, protože jestli se tato nákaza mezi českými celebritami dále rozšíří a k jedi se přihlásí například též kolega Rejžek, bude už navěky narušena rovnováha Síly, a to si nehodlám vzít na svědomí. Ano, lze sice očekávat, že v březnu několik tisíc občanů této země uvede do kolonky „náboženská víra“, že jsou vyznavači jedi, ale zřejmě nikoli proto, že by je osvítily myšlenky pětadvacetiletého Daniela Jonese, jednoho ze zakladatelů Církve jediismu (například tato až nesnesitelně hluboká formulace: „Smysl Síly je v podstatě to, že se dobré věci dějí dobrým lidem. Takže, když děláte dobré věci, dobré věci se vám budou dít. Je to něco, jako když vyšlete svou dobrou energii do vesmíru a něco se vám vrátí.“). Daniel Jones se sice celosvětově proslavil tím, že když šel do Teska v kostýmu rytíře Jedi, vyhodili ho, protože si odmítl sundat kápi. Ale svou církev založil až mnoho let poté, co se v roce 2001 Anglosasům nelíbilo, že statistici přidali do dotazníku otázku na náboženství, a rozhodli se jim to vrátit tím, že se ironicky přihlásí k pitomosti. A Češi se k neexistující víře, vycházející ze starých sci-fi filmů, přihlásí zas proto, že co bylo cool ve světě před deseti lety, konečně přišlo do módy i v českých provinciích. Ale dalo se to čekat.
Pokud se - mimochodem - začnete rozumně zabývat jediismem, brzy zjistíte, že největší problém této víry není v tom, že její církev založil blb z Teska, ale v tom, že je to víra, která nemá na své myšlenky autorská práva. „Ano, máme kodex Jediů ze Star Wars filmů a řídíme se jím,“ říká Jones, „ale nemůžu vám ho říct, protože na něj má copyright George Lucas.“ Smutné, že?
O to podivnější je tedy rozhodnutí statistiků věnovat jediům samostatný statistický kód, aby mohli „poskytnout veřejnosti informace o tom, jakou mají jediové v ČR věkovou a pohlavní strukturu, kde se vyskytují v rámci republiky nejčastěji, jakou mají úroveň vzdělání atd.,“ protože bude velmi těžké obhájit, komu -s výjimkou novinářů plnících stránku Zajímavosti - bude taková informace k něčemu platná. Argument, že se do facebookové skupiny „Na sčítání lidu 2011 napíšu do svého náboženského vyznání víru jedi“ přihlásilo čtrnáct tisíc lidí (k dnešku už přes dvacet), který statistici na své tiskovce uvedli, je skutečně velmi chabý. Do skupiny „Paroubek na Mars“ se přihlásilo už šestatřicet tisíc, a nevypadá to, že by s tím Česká kosmická kancelář chtěla něco udělat.
Přesto to číslo možná bude zajímavé. Ukáže se, kolik z nás je schopno - za podmínky, že je to nebude nic stát, že z toho nemůžou mít žádný problém a že o tom nemusí nijak zvlášť přemýšlet - se bezzubě vysmát státu. A už se ukázalo, že stát reprezentovaný statistiky se ochotně zasměje s nimi, protože to je samozřejmě mnohem lepší, než kdyby se lidi v březnu rozhodli místo planého žertování při sčítání lidu udělat něco fakt odvážného. Třeba vyplnit daňové přiznání v hieroglyfech na protest proti tomu, jak nás náš stát odírá na daních. Ale kdo by dneska šel pro svou víru do vězení, že jo...
