„Učinil jsem tak po zralé úvaze a s ohledem na můj věk. Dále se chci soustředit výhradně na medicínu a na péči o pacienty,“ uvedl v tiskové zprávě Zavoral. Dál se chce jako přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie ÚVN a Centra gastrointestinální onkologie 1. LF UK a ÚVN věnovat výzkumu a vzdělávání.
Odcházející ředitel vedl ÚVN od 1. července 2010. Za tu dobu prošla nemocnice řadou výzev a proměn, které vedení zvládlo.
„Ústřední vojenská nemocnice v Praze má vysokou prestiž a tradici jedné z nejlepších nemocnic v České republice. Děkuji Miroslavu Zavoralovi za jeho dlouholetou službu v čele nemocnice a přeji mu úspěch v jeho dalším profesními i osobním životě,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová, která v loňském roce usilovala o odstoupení Zavorala.
„Dala mu nůž na krk, aby si sám podal žádost o odchod z funkce,“ popsal pod podmínkou anonymity pro server irozhlas.cz jeden ze zdrojů seznámených s konflikty mezi vedením ministerstva obrany a dalšími složkami státu.
Do popředí zájmu médií se nemocnice dostala například v době pandemie covidu-19, kdy v roce 2021 zajišťovala provoz největšího očkovací centra v pražské hale O2 universum a další místa pro testování i očkování zajišťovala také ve svém areálu, byla i ve venkovních vyhřívaných stanech.
Ve stejném roce byl Zavoral ošetřujícím lékařem při téměř padesátidenní hospitalizaci tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Zeman ho pak kritizoval za to, že předal předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) informace o jeho zdravotním stavu.
Vystrčil tehdy oznámil, že „podle názoru ÚVN není Zeman nyní ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a prognóza jeho zdravotního stavu je podle nemocnice krajně nejistá.“ O období kolem jeho tehdejší Zemanovy hospitalizace má v dubnu vyjít kniha Spiknutí, křest je plánovaný na 24. dubna.
Na rozdíl od dalších více než deseti fakultních nemocnic v největších českých městech ÚVN nezřizuje ministerstvo zdravotnictví, spolu s vojenskými nemocnicemi v Brně a Olomouci ji řídí ministerstvo obrany.
