Činnost Evropské unie označuje za legislativní teror, ekologické aktivisty nazývá zelenými teroristy a exhibicionisty. I takové výrazy používá generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela, který patří mezi nejvýraznější zástupce teplárenské lobby v Česku.
„Tlačíme na to, aby nám už konečně nějaká vláda řekla, jak dál s českým teplárenstvím,“ říká Drápela.
* Již několik let po sobě se opakuje podobná situace: Plzeňská teplárenská s velkými obtížemi shání dodavatele hnědého uhlí. Jak to dopadlo s dodávkami na tento rok?
Dopadlo to tak, že jsme měli mít od Sokolovské uhelné roční kontrakt, a místo toho máme jen měsíční objednávky. Sokolovská uhelná snižuje objem těžby a prakticky celou produkci si nechává pro vlastní elektrárnu a pro ČEZ. Má také technické problémy s těžbou, sesul se svah v jejich lomu. Pokud ČEZ své odběry nesníží, bude velký problém pro teplárny.
* Plzeňská teplárenská je celkem moderní zdroj, který plní emisní normy. Není škoda ji zavřít jen kvůli nedostatku uhlí?
První etapu z šedesátých let jsme již odepsali, místo ní jsme postavili kotel na biomasu. Za posledních deset let jsme investovali přes pět miliard korun. Dvě miliardy do výroby elektřiny v kogeneraci, miliardu do kotle na biomasu, zbytek šel do ekologizace zdrojů a modernizace sítě. Pokud nám teď někdo řekne „nechte to dožít a pojďte to dělat jinak“, tak to považuji za sprostotu.
* Opravdu žádný z producentů uhlí na severu Čech vám není ochoten nabídnout dodávky na delší období?
Ředitel Sokolovské uhelné nám řekl, že musíme počkat na výsledek jednání s ČEZ. Valná hromada, tedy stát, by měl zasáhnout, aby uhlí zbylo i na teplárny. ČEZ může omezit výrobu elektrické energie na vývoz. Ale musí se říci i B. Když ČEZ nebude vyrábět tolik elektřiny na vývoz, nebude moci státu vyplácet tak vysoké dividendy. Stejně tak nám stát může pomoci tím, že narovná podmínky pro výrobu tepla pro centrální teplárny s podmínkami pro malé výtopny a kotelny.
* Czech Coal vám dodávky hnědého uhlí nabízí. Proč je jeho nabídka pro vás nepřijatelná?
Czech Coal nám nabídl uhlí na tři roky. Dnes nakupujeme část uhlí od Sokolovské uhelné a část od Severočeských dolů. Oba uvedení partneři budou šťastní, když od nich už uhlí nebudu chtít. Jak se jednou dáme k Czech Coalu, už nebude cesta zpátky. Druhý problém je, že nám Czech Coal uhlí nabídl za dvojnásobek ceny obvyklé na trhu.
* Předpoklad je, že Czech Coal, vlastněný již ze sta procent Pavlem Tykačem, ještě přitvrdí...
Z našeho pohledu je jedno, jestli Czech Coal vlastní Petr, Pavel nebo Karel. Problém je, že nám Czech Coal říká: „Ty máš zisk? A z mého uhlí?“ A cenu uhlí nám zvýší tak, aby to stačilo jen na přežití. Budu mluvit trochu jako komunista, ale k privatizaci strategických zásob uhlí na příští desetiletí vůbec nemělo dojít. Nešťastná privatizace dnes zesiluje odpor k odstranění limitů těžby.
* Zvažovali jste možnost dovozu uhlí ze zahraničí? A k čemu jste dospěli?
Věnujeme se tomu již dva roky. Měli jsme nabídky z Ukrajiny, Ruska, Polska, Vietnamu i z Austrálie. Problém je, že vám uhlí dovezou za přijatelnou cenu na lodích do Štětína nebo do Hamburku. Ale jakmile to uhlí naložíte na vagony, neskutečně se tím prodraží. Uhlí jako komodita je na delší transport zcela nevhodné. Ještě větší je problém se spolehlivostí dodávek. Do Plzeňské teplárenské musí denně přijet dva vlaky po 27 vagonech. Stačí, že napadne pár centimetrů sněhu, a vlak nepřijede ani ze Sokolova. Výsledek byl ten, že jsme nenašli žádnou nabídku, na kterou bychom se mohli dlouhodobě spolehnout. Dva vlaky denně vám nikdo ze zahraničních dodavatelů nezaručí.
* Poměrně často se setkávám s názorem, že prolomení limitů by stejně nic nevyřešilo. Tykač by nastavil cenu tak vysoko, že by uhlí od Czech Coalu nebylo o mnoho výhodnější než přechod k zemnímu plynu...
Naprosto souhlasím. Problém je v tom, že cenu hnědého uhlí pro výrobu tepla nikdo nereguluje. Cenu tepla reguluje stát. Teplárna na rozdíl od výrobců elektřiny nemá možnost volby. Já nemůžu říct „mně to ekonomicky nevychází“, přestat vyrábět a nechat lidi v panelácích mrznout. Proto nestačí jen prolomit limity těžby, je nutné zároveň regulovat dodávky uhlí pro teplárenství. Majitelům Czech Coalu je jedno, kolik bude stát teplo v Plzni nebo v jiných městech. Oni chtějí logicky prodat co nejdráž.
* Jste také místopředseda Teplárenského sdružení. Asi není radost vidět, jak se teplárenství řítí do propasti...
Už deset let píšeme na různá ministerstva i hejtmanům. Požadujeme koncepci, která určí, co s uhlím bude. Měli nám říci už před deseti lety, že uhlí pro teplárny nebude, že je pouze pro ČEZ, a ať necháme zařízení dožít a chystáme se na něco jiného. Kdyby se uhlí už tehdy odepsalo, tak je dnes po problému. Nebo měli rozhodnout o prolomení limitů. Pod zemí je zásoba kvalitního hnědého uhlí na dalších sedmdesát let. Ale jejich přístup byl: my to teď řešit nebudeme, ať to vyřeší další vláda. Ani tato vláda to nechce řešit. Jediný, kdo chtěl situaci nějak řešit, byli zelení...
* Tuhle odpověď bych od vás nečekal...
... ale chtěli ji řešit blbě – odpisem zásob uhlí.
* Topolánkova i Nečasova vláda chtějí uhlí v rámci limitů nechat hlavně pro teplárny. Ale zatím vše zůstává ve fázi přání...
Dnes je již pozdě. ČEZ provedl retrofity (komplexní rekonstrukci – pozn. red.) hnědouhelných elektráren, a tak nemůže říci: my ty investice zmaříme a uhlí necháme teplárnám. Zelení nás obviňují, že tlačíme na prolomení limitů těžby. To není pravda. My tlačíme na to, aby nám už konečně nějaká vláda řekla, jak dál s českým teplárenstvím.
* Plzeňská teplárenská ale na rozdíl od jiných uhelných tepláren jistá opatření učinila...
V Plzeňské teplárenské jsme tušili, že tento problém nastane. Proto jsme se začali už v roce 2002 věnovat spalování alternativních paliv a chystáme se na odpady. Budeme umět nahradit až padesát procent uhlí. To je na uhelnou teplárnu až neskutečné množství. Ale bez uhlí se stávající koncepce centrálních zdrojů udržet dlouhodobě nedá. Centrální zdroje tepla tak, jak byly koncipovány, ztrácejí bez uhlí smysl.
* Ale blíží se rok 2016, odkdy budou uhelné teplárny muset plnit přísnější limity emisí...
Nejnovější zařízení, které máme z let 1999 a 2000, nové limity splní. Co se týká zařízení ze sedmdesátých let, máme plány, co je třeba provést. Ale stojíme před otázkou: máme do toho nacpat stovky milionů korun, když možná nebudeme mít v roce 2016 čím topit? Podobné rozhodování nečeká jen teplárnu v Plzni. Kdo nám na tyto investice půjčí bez garancí dodávek paliva?
* Další pohroma, která se valí na české teplárny, je zdanění a zpoplatnění emisních povolenek...
Povolenky nemají s ekologií nic společného. Je to lumpárna, na které chce někdo bez práce vydělat. S povolenkami se obchoduje, je z toho ohromný byznys. Ale jen v Evropě, ostatní mají víc rozumu – nechtějí si prodražit výrobu. Jediný výsledek bude, že se všechno do Evropy bude dovážet z Číny, Indie a podobných zemí. Vstup do Evropské unie nepřinesl české energetice nic pozitivního. Je to neustálý legislativní a zelený teror, papírování a potíže. Neznám žádné odvětví, které by si vstup do EU pochvalovalo. Snad jen úředníci…
* Když sečteme všechny tyto problémy, zkusíte odhadnout, kolik bude stát teplo za pět let?
V Plzni máme to štěstí, že cena tepla je poměrně nízká, méně než 400 korun za gigajoule pro konečné zákazníky. Aby se lidé neodpojovali od teplárny, musíme cenu udržet do 600 korun. Naším vlastníkem je město a pro něj může být výraznější zdražení tepla problém. Pak je tu druhá možnost – snížit zisk teplárny a přestat vyplácet dividendy. Kromě dividendy v současnosti dáváme 20 milionů korun ročně do sportovních, kulturních, charitativních akcí v Plzni. To už by nebylo možné. Ohrožena by byla také plánovaná investice do spalovny odpadů nebo pracovní místa ve firmách, které pro nás realizují investice, opravy a údržbu.
* Zmínil jste zařízení na výrobu energie z odpadů, které chcete stavět v Chotíkově. Ekologové kritizovali fakt, že prošlo již ve zkráceném řízení o posuzování vlivu na životní prostředí...
Nechci komentovat rozhodnutí krajského úřadu. My jsme splnili to, co jsme ze zákona měli. Je to prvotřídně připravený projekt, nejmodernější dostupná technologie. Ti odpůrci jsou exhibicionisti, a tak litují, že nebude veřejné projednání.
* Na druhou stranu je pochopitelné, že lidé se nechtějí dívat z okna na spalovnu...
Spalovnu z oken nikdo neuvidí, to za prvé. A za druhé ještě proběhne proces územního a stavebního řízení a tam všude bude prostor pro připomínky. Dobře, ať se vyjádří, ale jen jednou. Nechápu, proč se k tomu musí vyjadřovat natřikrát. Je neuvěřitelné, že tři nebo čtyři řvouni dokážou brzdit a tím výrazně prodražovat miliardové investice. Jsou to titíž, kteří deset let blokovali obchvat Plzně. A já se ptám: kde na to vzali mandát, komu se zodpovídají, kde vzali odbornost a kdo je za to platí?
* Na spalovnu je možné získat dotaci od Evropské unie. Budete o ni žádat?
Žádost o dotaci musíme podat do poloviny tohoto roku. Mohla by nám pokrýt 30 až 50 procent nákladů, které dosáhnou celkem až tří miliard korun. Upřímně řečeno, kdybychom tu dotaci nezískali, tak by projekt byl zřejmě nenávratný a musel bych na to upozornit akcionáře.
* Takže bez dotace možná spalovnu ani nebudete stavět?
Ano, je to tak. Tak malé spalovny se v Evropě prakticky nestaví. Původně jsme spalovnu chtěli stavět ještě menší, ale na to bychom dotaci nedostali už vůbec. Až na základě podmínek dotace jsme její kapacitu zvýšili na 95 tisíc tun ročně.
* Kapacita spalovny bude stačit potřebám celého Plzeňského kraje?
Původně jsme měli od akcionáře za úkol řešit jenom Plzeň a nejbližší okolí. Nicméně vstoupil do toho kraj, významně projekt podporuje společně se sdružením měst a obcí Plzeňského kraje. Skládky se plní nejen v Plzni, ale v celém kraji. Já bych si také přál, aby tu odpad nebyl, aby lidé více třídili. Ale tak dokonale to funguje jen v Japonsku, a i tam spalovny jako finální řešení staví.
* Kontroverzním tématem je v Plzni také možný prodej nebo pronájem teplárny nějaké energetické skupině, která by zajistila dodávky uhlí. Jste příznivcem takového řešení?
Akciová společnost Plzeňská teplárenská vznikla v roce 1994. Začátky byly těžké. Ale začali jsme do teplárny investovat ohromné prostředky a po několika letech již vydělávala velké peníze při nízké ceně tepla. Dlouho jsem byl proti prodeji. Musím říci, že situace na energetickém trhu se v posledních letech změnila. Dříve samostatné energetické společnosti fúzují a na českém trhu vznikají kromě ČEZ další velké energetické skupiny. Jen dvě velké uhelné teplárny zůstaly v majetku města – v Plzni a v Českých Budějovicích. Bojím se, že budeme jen paběrkovat. Baví mě dělat ředitele v úspěšné firmě, na jejímž úspěchu snad mám taky nějaký podíl. Dělat ředitele ve firmě, která jen přežívá, a každý rok a měsíc žít v nejistotě, jestli dostanete uhlí a jestli prodáte elektřinu, je úděsné.
***
Dělat ředitele ve firmě, která jen přežívá, a každý rok a měsíc žít v nejistotě, jestli dostanete uhlí a jestli prodáte elektřinu, je úděsné
Šéf teplárny
Tomáš Drápela (49) Je od počátku roku 2002 generálním ředitelem a členem představenstva Plzeňské teplárenské, která zajišťuje výrobu a distribuci tepla pro značnou část Plzně. Firma kromě tepla vyrábí také elektrickou energii, loni na jaře uvedla do provozu největší tuzemský kotel na spalování stoprocentní biomasy. Nyní připravuje investici do zařízení na energetické využití odpadů, které má zahájit provoz nejpozději v roce 2015. Drápela je také místopředseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.
