Výpovědi z přesčasů podalo podle ČLK asi 6100 lékařů. Zajistí akutní péči, odloží se tisíce ambulantních návštěv a stovky operací. Výrazně omezený provoz budou mít v prosinci kvůli protestu například fakultní nemocnice v Praze v Krči a Motole, v Hradci Králové nebo Nemocnice Jihlava.
Všichni sloužící lékaři podali podle ČLK výpovědi z přesčasové práce na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnic v Jihlavě či Kladně, pediatrických odděleních v FN Hradec Králové či Jihlavě, na interně v Jihlavě, FN Brno, pražské FN Bulovka či Ivančicích, nebo na chirurgii a ortopedii ve Svitavách.
Více než 70 procent výpovědí z přesčasové práce mají také další oddělení nemocnic, například ve FN Motol, FN Krč, FN Ostrava, Pardubicích, Znojmě, Opavě, Příbrami, Uherském Hradišti, Prostějově, Mostě či Olomouci. Právě tam také podle Hilšerové očekávají největší omezení provozu.
S jakoukoli administrativní úpravou však podle Hilšerové přesčasy pravděpodobně zmizí pouze na papíře. Je podle ní potřeba omezit je také v praxi. „Potřebujeme motivovat lékaře, kteří získají atestaci, aby zůstali v nemocnicích. Lékaře máme, ale odcházejí do jiných zdravotních zařízení nebo i mimo zdravotnictví. Stejně tak musí být i studenti motivováni studovat medicínu,“ uvedla.
„Pokud se nic nezmění, lékaři budou odcházet z nemocnic, tím pádem bude kladeno více práce na lékaře, kteří zůstanou. A přesčasy se budou násobit,“ obává se Hilšerová s tím, že to by mohlo ohrozit také péči o pacienty.
Podle Hilšerové navíc existuje i riziko, že někteří lékaři neomezí jen přesčasovou práci, ale podají výpovědi z práce. „Víme o lékařích, a v některých nemocnicích jsou to i skupiny lékařů, kteří jsou ochotni podat i úplné výpovědi, pokud se s námi bude dál takto jednat,“ uvedla s tím, že někteří lékaři už takové výpovědi podali. O kolik lékařů šlo ale zatím neuvedla.
Hilšerová upozornila také na nátlak, kterému lékaři kvůli protestu čelí. „Na ředitele tlačí ministerstvo, ředitelé tlačí na primáře, primáři tlačí na lékaře. Je tam takový hierarchický nátlak. Ti ředitelé, kteří tuto iniciativu podporují, musí i tak zavést nějaké nepopulární věci,“ uvedla. Nemocnice podle ní nechtějí přiznat, jaké je u nich omezení provozu, protože takové nátlaky cítí.
„Naše cíle jsou z ekonomického hlediska.reálné. Musíme se domluvit na mechanismech, které jsme představili. Pokud bude z druhé strany ochota, budeme rádi,“ řekl viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda.
„Akce není protestem ani hrozbou, ale jde o pouhé dodržování zákoníku práce,“ dodal Přáda. Právě jeho změna byla prvním impulzem k řešení protestů: od října totiž měl být dobrovolný počet přesčasových hodin za rok až 832 hodin, dvojnásobek dosavadního limitu. Forma protestu tak podle Přády názorně ukazuje, že deklarovaná dobrovolnost přesčasové práce ve zdravotnictví není reálně pravda.
Válek sjednocení odměn neplánuje
Lékaři s ministerstvem zdravotnictví jednali naposledy minulý týden. Šéf resortu Vlastimil Válek po jednání oznámil, že neplánuje sjednocení odměňování ve všech nemocnicích. To na začátku listopadu navrhly zdravotnické odbory v reakci na nabídku ministerstva na zvýšení platů ve státních nemocnicích od ledna 2024.
„My s navýšením základní mzdy pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví souhlasíme. Nedokážeme se shodnout na modelu, jakým má k tomu navýšení dojít,“ řekl v pondělí novinářům Válek při návštěvě nemocnice ve středočeském Nymburce.
Válek v neděli řekl, že změny zákoníku práce, které žádali protestující lékaři, schválila vláda. Společně s ministrem práce Marianem Jurečkou úpravy předkládají do Sněmovny jako poslanecký návrh, projednat ho chtějí ve zrychleném režimu. Návrh má v prosinci projednat Senát, platit má od ledna.
Pro zdravotníky minulá novela toto maximum zdvojnásobila, ta dnes schválená vládou ji má vrátit na původní hodnotu.
Změny žádá část lékařů, kteří své požadavky podpořili výpovědí přesčasové práce od prosince. Jejich požadavky podporují zdravotnické odbory a ČLK. Protestujících je podle dřívějšího vyjádření jejího viceprezidenta Jana Přády zhruba šest tisíc lidí z třinácti tisíc, kteří v nemocnicích přesčasové služby slouží. Žádají také navýšení základní mzdy a platu, protože peníze za přesčasy podle nich tvoří až polovinu jejich měsíční odměny.
Lékaři považují za optimální, aby základní mzda vycházela z 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, podle délky praxe. V současné době by to znamenalo asi 65 až 130 tisíc korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku spravovaném ministerstvem práce letos v prvním pololetí průměrný výdělek lékařů-specialistů ve státních nemocnicích činil 104 652 korun, 42 procent z toho byly přesčasy a odměny.
9. listopadu 2023 |
